Přesně v momentě, kdy jsem začínal psát nadpis dnešního příspěvku - World Cup Blog - Den 17, mi pod oknem projíždělo nějaké auto, z něhož na celé sídliště řvala Lucie a její nová píseň, v níž se zpívá: "Takhle to má bejt, takhle to mám ráááád!".
Jak příznačné!
Nic lepšího ke včerejšímu startu vyřazovací fáze asi napsat nejde. Nádhera! Paráda! Ano! Tak má vypadat fotbal, o kterém se lidi se zaujetím baví ještě další dny a na který si vždycky vzpomenou, až budou jednou mluvit o tom mistrovství v Rusku.
Francie a Argentina předvedly nejhezčí zápas dosavadního mistrovství. Ano, taky mě mrzí, že ze sedmigólové přestřelky vyšel jako poražený Messiho soubor. Spousta lidí mu přála, aby v emocemi zalité rodné zemi vystoupil z Maradonova stínu a získal pro Argentinu ten toliko vysněný třetí titul mistrů světa. To už se mu nepovede. Za čtyři roky můžeme jen těžko čekat, že ještě bude hrát na takové úrovni, aby stíhal, i vzhledem k tomu, že už v 19ti letech byl mezi top hráči.
Vítězná Francie konečně rozbalila naplno svůj potenciál. Poprvé na turnaji její klenot, rycholonožka Mbappé, ukázal, proč o něm už dva roky celý fotbalový svět mluví jako o největším kandidátovi stát se jednou držitelem Zlatého míče pro nejlepšího hráče planety. Po skupinových umíráčcích, kde se Frantíkům jakoby nechtělo plýtvat silami, to do přestárné argentinské obrany lítalo a právě Mbappé zářil. Sám dal dva góly a ještě připravil úvodní penaltu. A prý mu naměřili větší průměrnou rychlost, než jakou běhal stovku Usain Bolt!!
Nutno říct, že Francie využila téměř všechny své šance. Vystřelila 4x mezi tyče a byly z toho 4 góly. A ten druhý gól Pavarda... Mmmm, to byla lahůdka.
Argentina jede domů zaslouženě. Ale proč? Protože naprosto nedokázala využít svůj potenciál. Zápas s Francií jí prohrála přestárlá obrana, tam asi na výběr moc neměla. Ale, ku..va, jak může na lavičce týmu, co vstřelil ve skupině pouhé tři góly, zůstat Agüero, Dybala i Higuaín?? A po hřišti běhat třeba Perez a Pavón? Troufám si říct, že v ani jednom dalším národním týmu, co na letošním MS je, by se nemohlo stát, aby takoví hráči nehráli. Zas takový výběr jihoameričané neměli, aby si mohli dovolit luxus nechat tyhle super hráče sedět. A tím jsme u hlavního problému letošní Argentiny. Trenér Sampaoli se stal loutkou, ovládanou několika vyvolenými, která svojí roli naprosto nezvládla. Jak se může v roce 2018 stát, že sestavu nároďáku, který by rád titul z Mistrovství světa, skládají nejzkušenější hráči, to mi hlava nebere.. To ani nemohlo dopadnout jinak.
Ještě k Messimu. I já mu vždycky v pomyslném "souboji" o top hráče s Ronaldem stranil. Není to uplakánek, nestojí o pozornost za každou cenu a mnohem více nahrává, než CR7. Ale tak trošku dokážu pochopit, co na něm Argentincům vadí. Jejich modlou vždycky bude blázen Diego. Jsou prostě takoví. Emotivní. Jako právě Maradona. Nelze se divit, že je potom ničí pohled na Messiho, když během prohraných zápasů nehne brvou, chodí jakoby byl po smrti, bez známky emocí, vzteku, zapálení, bez pokusu ještě strhnout ostatní spoluhráče... Tohle by chápali inteligentní Dánové, ale nikdy to nepochopí Argentinci, to prostě ne...
Aby nemohl onanovat, že to dotáhl dál než konkurent Messi, skončil večer ve stejné fázi turnaje i Ronaldo. Čekal jsem od souboje Uruguaye s Portugalskem hlavně polehávání, simulace, zdržování a upachtěnou bezgólovou remízu s penaltovým rozuzlením.
A chlapci mě překvapili. Zase to mělo o level vyšší tempo, než ta utkání ve skupině navzdory tomu, že Portugalci hráli většinu zápasu do plných a krutě si s tím nevěděli rady. Klobouk dolů před výkony Uruguaye. Po prvních dvou utkáních jsem jim spílal, že se na to nedalo dívat, ale asi zvolili model á la Francie, neplýtvat silami když to není zapotřebí, neb turnaj je ještě dlouhý. Včera, i když zase mysleli hlavně na obranu, hráli parádně.
Svět bude velebit po dvou brankách Cavaniho, protože ty trefy byly lahůdkové, ale když se budeme bavit o individuálních výkonech, já musím za včerejšek zmínit Godína a Suaréze.
Godín šéfuje zatím nejlepší defenzivě turnaje na jedničku. Tentokrát jim to jednou selhalo při Pepého vyrovnání, ale jinak by se měla třeba Argentina podívat, jak vypadá kvalitní defenziva.
A Suarez? Ten hrál s tak neskutečným přehledem! Žádná touha vyniknout za každou cenu! Žádné sólování a sobectví. Nádherné dvě přihrávky na gól, výborná hra dozadu, vydání se ze všech sil ve prospěch týmu. Je krásné vidět, jak se i ve fotbalovém světě, kde je to jedno SuperEgo vedle druhého, některé hvězdy dokážou obětovat pro národní tým.
Po čtyřech zápasech musím obrátit a naopak přiznat, že jsem se v Uruguayi spletl, a že by jí letos úspěch slušel. Zápas s Francií nechť je ozdobou další fáze!
Jak příznačné!
Nic lepšího ke včerejšímu startu vyřazovací fáze asi napsat nejde. Nádhera! Paráda! Ano! Tak má vypadat fotbal, o kterém se lidi se zaujetím baví ještě další dny a na který si vždycky vzpomenou, až budou jednou mluvit o tom mistrovství v Rusku.
Francie a Argentina předvedly nejhezčí zápas dosavadního mistrovství. Ano, taky mě mrzí, že ze sedmigólové přestřelky vyšel jako poražený Messiho soubor. Spousta lidí mu přála, aby v emocemi zalité rodné zemi vystoupil z Maradonova stínu a získal pro Argentinu ten toliko vysněný třetí titul mistrů světa. To už se mu nepovede. Za čtyři roky můžeme jen těžko čekat, že ještě bude hrát na takové úrovni, aby stíhal, i vzhledem k tomu, že už v 19ti letech byl mezi top hráči.
Vítězná Francie konečně rozbalila naplno svůj potenciál. Poprvé na turnaji její klenot, rycholonožka Mbappé, ukázal, proč o něm už dva roky celý fotbalový svět mluví jako o největším kandidátovi stát se jednou držitelem Zlatého míče pro nejlepšího hráče planety. Po skupinových umíráčcích, kde se Frantíkům jakoby nechtělo plýtvat silami, to do přestárné argentinské obrany lítalo a právě Mbappé zářil. Sám dal dva góly a ještě připravil úvodní penaltu. A prý mu naměřili větší průměrnou rychlost, než jakou běhal stovku Usain Bolt!!
Nutno říct, že Francie využila téměř všechny své šance. Vystřelila 4x mezi tyče a byly z toho 4 góly. A ten druhý gól Pavarda... Mmmm, to byla lahůdka.
Argentina jede domů zaslouženě. Ale proč? Protože naprosto nedokázala využít svůj potenciál. Zápas s Francií jí prohrála přestárlá obrana, tam asi na výběr moc neměla. Ale, ku..va, jak může na lavičce týmu, co vstřelil ve skupině pouhé tři góly, zůstat Agüero, Dybala i Higuaín?? A po hřišti běhat třeba Perez a Pavón? Troufám si říct, že v ani jednom dalším národním týmu, co na letošním MS je, by se nemohlo stát, aby takoví hráči nehráli. Zas takový výběr jihoameričané neměli, aby si mohli dovolit luxus nechat tyhle super hráče sedět. A tím jsme u hlavního problému letošní Argentiny. Trenér Sampaoli se stal loutkou, ovládanou několika vyvolenými, která svojí roli naprosto nezvládla. Jak se může v roce 2018 stát, že sestavu nároďáku, který by rád titul z Mistrovství světa, skládají nejzkušenější hráči, to mi hlava nebere.. To ani nemohlo dopadnout jinak.
Ještě k Messimu. I já mu vždycky v pomyslném "souboji" o top hráče s Ronaldem stranil. Není to uplakánek, nestojí o pozornost za každou cenu a mnohem více nahrává, než CR7. Ale tak trošku dokážu pochopit, co na něm Argentincům vadí. Jejich modlou vždycky bude blázen Diego. Jsou prostě takoví. Emotivní. Jako právě Maradona. Nelze se divit, že je potom ničí pohled na Messiho, když během prohraných zápasů nehne brvou, chodí jakoby byl po smrti, bez známky emocí, vzteku, zapálení, bez pokusu ještě strhnout ostatní spoluhráče... Tohle by chápali inteligentní Dánové, ale nikdy to nepochopí Argentinci, to prostě ne...
Aby nemohl onanovat, že to dotáhl dál než konkurent Messi, skončil večer ve stejné fázi turnaje i Ronaldo. Čekal jsem od souboje Uruguaye s Portugalskem hlavně polehávání, simulace, zdržování a upachtěnou bezgólovou remízu s penaltovým rozuzlením.
A chlapci mě překvapili. Zase to mělo o level vyšší tempo, než ta utkání ve skupině navzdory tomu, že Portugalci hráli většinu zápasu do plných a krutě si s tím nevěděli rady. Klobouk dolů před výkony Uruguaye. Po prvních dvou utkáních jsem jim spílal, že se na to nedalo dívat, ale asi zvolili model á la Francie, neplýtvat silami když to není zapotřebí, neb turnaj je ještě dlouhý. Včera, i když zase mysleli hlavně na obranu, hráli parádně.
Svět bude velebit po dvou brankách Cavaniho, protože ty trefy byly lahůdkové, ale když se budeme bavit o individuálních výkonech, já musím za včerejšek zmínit Godína a Suaréze.
Godín šéfuje zatím nejlepší defenzivě turnaje na jedničku. Tentokrát jim to jednou selhalo při Pepého vyrovnání, ale jinak by se měla třeba Argentina podívat, jak vypadá kvalitní defenziva.
A Suarez? Ten hrál s tak neskutečným přehledem! Žádná touha vyniknout za každou cenu! Žádné sólování a sobectví. Nádherné dvě přihrávky na gól, výborná hra dozadu, vydání se ze všech sil ve prospěch týmu. Je krásné vidět, jak se i ve fotbalovém světě, kde je to jedno SuperEgo vedle druhého, některé hvězdy dokážou obětovat pro národní tým.
Po čtyřech zápasech musím obrátit a naopak přiznat, že jsem se v Uruguayi spletl, a že by jí letos úspěch slušel. Zápas s Francií nechť je ozdobou další fáze!
Komentáře
Okomentovat