Zítra se, stejně jako každý rok v květnu, rozjede v Dánsku hokejové mistrovství světa. 16 nejlepších hokejových reprezentací se utká ve dvou osmičlených skupinách systémem, který jsem tu již několikrát popisoval jako nejstupidnější ze všech světových soutěží. 17 kalendářních (a 15 hracích) dnů trvající akce, která se nakonec rozhodne v pouhých 8mi duelech během závěrečného čtvrtka a dvou posledních víkendových dnů. Musím se opravit, již to nejblbějším formátem nenacházím. Fasela trumfla FIFA s novým systémem MS ve fotbale od roku 2026..
Ač se najde spousta odpůrců takhle častých turnajů, a i když se to všemožně hemží názory, že je přehokejováno - EHT, olympiáda, 10 přípravných zápasů, 8x do roka zápasy se Švédy, atd, atd.., stejně se většina českých sportovních fans usadí na příští dva týdny do pohovek nebo do hospod a bude držet hokejovému nároďáku palce.
Co vlastně můžeme letos od výběru loučícího se trenéra Jandače čekat? Pravda, mnoho těch, kteří věří v utnutí dlouhé šestileté série bez medaile, před začátkem MS nenajdeme. Česká kabina bude plná nezkušených hráčů, kteří na dospělý mezinárodní turnaj pojedou poprvé. Jména, která bude letos obsahovat soupiska s nadpisem CZE, asi ti, co nesledují hokej nějak podrobně, ani nebudou znát! Přiznám se, že některé hráče bych já, jinak sportuznalý, z fotek rovněž nepoznal.
Chytil, Hronek, Sklenička, Kaut, Musil, Pyrochta... Pánové budou svým drahým polovičkám asi první dva duely velice často odpovídat na otázku: "Kdo to jako je?"
A právě proto se docela těším.
Poslepovaný výběr plný neznámých jmen a nadějných mladíků bude alespoň trošku změnou oproti již okoukaným plejerům z posledních let. Pravda, složení obranné řady vyvolává velké rozpaky. Zkušený Gudas, ale vedle něj již zmiňovaní borci z extraligy a na poslední chvíli povolaní mladíci z nižších zámořských soutěží. Přestože přátelské zápasy hrál národní tým více než měsíc, a bylo jich asi deset, stabilní obranu se Jandačovi složit nepovedlo. A ani nemohlo. Přílet hráčů ze zámoří do defenzivy na poslední chvíli tak bude určitě znamenat, že chaotický obrázek, který jsme mohli vidět během závěrečného přípravného turnaje s neschopností se dostat z vlastního pásma a mnohdy zvláštním pohybem beků při bránění, nás minimálně na počátku turnaje čeká znovu. Ale pozor - možná si to málokdo uvědomuje, i na MS 2016 v Rusku (kde naše reprezentace zanechala, alespoň herně, docela dobrý dojem) spousta obránců debutovalo. Kundrátek, Šimek, Jeřábek, Kempný.. Ti všichni byli noví. A nevedli si úplně zle.
Útok vzbuzuje mírnější optimismus. Mladí dravci budou mít jedinečnou možnost se na reprezentační scéně ukázat. A nasbírat cenné zkušenosti, které se jim (doufejme) budou hodit v příštích letech. Jsem docela zvědav, jak teenageři Chytil, Nečas a Kaut budou stíhat v dospělé konkurenci. K nim stále pro reprezentaci neokoukaní, ale NHL již otrkaní Jaškin, Faksa či Nestrašil.. Uvidíme..
Výhodou je, že letos od nároďáku nikdo žádné zázraky nečeká. Po řadě omluvenek osvědčených, ale medaile nevozících hráčů, přichází nutná generační výměna. A tři prohrané zápasy posledního přípravného turnaje ve Švédsku ukázaly, jaká asi bude šance tohoto výběru proti napěchovaným soupiskám Švédska, Ruska, Finska a Kanady.. Pramalá..
A k tomu míří asi moje jediná větší výtka, kterou si, přestože jsem jen fanda z gauče, směrem k trenérskému týmu neodpustím. Když čelívají slabší hokejové týmy silnějším (a v té pozici letos ve spoustě utkání budeme), a nemohou se jim vyrovnat v technické dovednosti a v bruslení, někdy je dokážou zle potrápit hlavně tím, že mají sehrané dvojice, či celé pětky. Hráči spolu hrávají třeba v klubech, nebo ve všech reprezentačních zápasech. Bohužel, takové dvojičky či trojičky Josef Jandač vytvořit nedokázal. Širokým kádrem rotoval, proti tomu nic nemám, ale stejné hráče k sobě, i když ti daní hráli třeba dva zápasy za sebou, nestavěl. To střídání útoků, které už po několik sezón čeští trenéři praktikují jak v přípravné části, tak i na závěrečném turnaji, mi přijde bláznivé. Ve zlatých časech českého hokeje na přelomu tisíciletí povětšinou platilo, že se dané útočné trojky třeba celý turnaj nezměnily. Podobné to bylo i u posledních vítězných tažení Rusů, Kanaďanů nebo Švédů. Bohužel, žádnou stálost, vzhledem k tomu, jak složení závěrečné nominace vznikalo, nemůžeme čekat asi ani v Kodani.
Ještě bych se chtěl omluvit všem, kteří čekali nějakou tipovačku. Neměl jsem na to čas, a vzhledem k tomu, že se na 4 dny chystáme povzbudit naše mladé chlapce v Kodani osobně, bych nestíhal ani průběžnou aktualizaci.
A závěrem bych chtěl smeknout před povahou Tomáše Plekance. Ve svém věku (brzy mu bude šestatřicet) a po jeho první výměně v NHL, kdy se stěhoval z Montrealu do Toronta, by se nemohl nikdo divit, kdyby už se mu do Evropy po prvním kole play off trmácet nechtělo. Stejně neodmítl a už pojedenácté přijede posílit národní tým. To je přístup! Klobouk dolů. Defenzivní útočník se při nezkušenosti naší obrany bude opravdu hodit.
Tož, nechme se překvapit, jak bude česká hra (a samozřejmě i hra dalších mužstev na turnaji) letos vypadat. Favoritem nebudeme, tak si můžeme každý nečekaný dobrý výsledek užít :)
Ač se najde spousta odpůrců takhle častých turnajů, a i když se to všemožně hemží názory, že je přehokejováno - EHT, olympiáda, 10 přípravných zápasů, 8x do roka zápasy se Švédy, atd, atd.., stejně se většina českých sportovních fans usadí na příští dva týdny do pohovek nebo do hospod a bude držet hokejovému nároďáku palce.
Co vlastně můžeme letos od výběru loučícího se trenéra Jandače čekat? Pravda, mnoho těch, kteří věří v utnutí dlouhé šestileté série bez medaile, před začátkem MS nenajdeme. Česká kabina bude plná nezkušených hráčů, kteří na dospělý mezinárodní turnaj pojedou poprvé. Jména, která bude letos obsahovat soupiska s nadpisem CZE, asi ti, co nesledují hokej nějak podrobně, ani nebudou znát! Přiznám se, že některé hráče bych já, jinak sportuznalý, z fotek rovněž nepoznal.
Chytil, Hronek, Sklenička, Kaut, Musil, Pyrochta... Pánové budou svým drahým polovičkám asi první dva duely velice často odpovídat na otázku: "Kdo to jako je?"
A právě proto se docela těším.
Poslepovaný výběr plný neznámých jmen a nadějných mladíků bude alespoň trošku změnou oproti již okoukaným plejerům z posledních let. Pravda, složení obranné řady vyvolává velké rozpaky. Zkušený Gudas, ale vedle něj již zmiňovaní borci z extraligy a na poslední chvíli povolaní mladíci z nižších zámořských soutěží. Přestože přátelské zápasy hrál národní tým více než měsíc, a bylo jich asi deset, stabilní obranu se Jandačovi složit nepovedlo. A ani nemohlo. Přílet hráčů ze zámoří do defenzivy na poslední chvíli tak bude určitě znamenat, že chaotický obrázek, který jsme mohli vidět během závěrečného přípravného turnaje s neschopností se dostat z vlastního pásma a mnohdy zvláštním pohybem beků při bránění, nás minimálně na počátku turnaje čeká znovu. Ale pozor - možná si to málokdo uvědomuje, i na MS 2016 v Rusku (kde naše reprezentace zanechala, alespoň herně, docela dobrý dojem) spousta obránců debutovalo. Kundrátek, Šimek, Jeřábek, Kempný.. Ti všichni byli noví. A nevedli si úplně zle.
Útok vzbuzuje mírnější optimismus. Mladí dravci budou mít jedinečnou možnost se na reprezentační scéně ukázat. A nasbírat cenné zkušenosti, které se jim (doufejme) budou hodit v příštích letech. Jsem docela zvědav, jak teenageři Chytil, Nečas a Kaut budou stíhat v dospělé konkurenci. K nim stále pro reprezentaci neokoukaní, ale NHL již otrkaní Jaškin, Faksa či Nestrašil.. Uvidíme..
Výhodou je, že letos od nároďáku nikdo žádné zázraky nečeká. Po řadě omluvenek osvědčených, ale medaile nevozících hráčů, přichází nutná generační výměna. A tři prohrané zápasy posledního přípravného turnaje ve Švédsku ukázaly, jaká asi bude šance tohoto výběru proti napěchovaným soupiskám Švédska, Ruska, Finska a Kanady.. Pramalá..
A k tomu míří asi moje jediná větší výtka, kterou si, přestože jsem jen fanda z gauče, směrem k trenérskému týmu neodpustím. Když čelívají slabší hokejové týmy silnějším (a v té pozici letos ve spoustě utkání budeme), a nemohou se jim vyrovnat v technické dovednosti a v bruslení, někdy je dokážou zle potrápit hlavně tím, že mají sehrané dvojice, či celé pětky. Hráči spolu hrávají třeba v klubech, nebo ve všech reprezentačních zápasech. Bohužel, takové dvojičky či trojičky Josef Jandač vytvořit nedokázal. Širokým kádrem rotoval, proti tomu nic nemám, ale stejné hráče k sobě, i když ti daní hráli třeba dva zápasy za sebou, nestavěl. To střídání útoků, které už po několik sezón čeští trenéři praktikují jak v přípravné části, tak i na závěrečném turnaji, mi přijde bláznivé. Ve zlatých časech českého hokeje na přelomu tisíciletí povětšinou platilo, že se dané útočné trojky třeba celý turnaj nezměnily. Podobné to bylo i u posledních vítězných tažení Rusů, Kanaďanů nebo Švédů. Bohužel, žádnou stálost, vzhledem k tomu, jak složení závěrečné nominace vznikalo, nemůžeme čekat asi ani v Kodani.
Ještě bych se chtěl omluvit všem, kteří čekali nějakou tipovačku. Neměl jsem na to čas, a vzhledem k tomu, že se na 4 dny chystáme povzbudit naše mladé chlapce v Kodani osobně, bych nestíhal ani průběžnou aktualizaci.
A závěrem bych chtěl smeknout před povahou Tomáše Plekance. Ve svém věku (brzy mu bude šestatřicet) a po jeho první výměně v NHL, kdy se stěhoval z Montrealu do Toronta, by se nemohl nikdo divit, kdyby už se mu do Evropy po prvním kole play off trmácet nechtělo. Stejně neodmítl a už pojedenácté přijede posílit národní tým. To je přístup! Klobouk dolů. Defenzivní útočník se při nezkušenosti naší obrany bude opravdu hodit.
Tož, nechme se překvapit, jak bude česká hra (a samozřejmě i hra dalších mužstev na turnaji) letos vypadat. Favoritem nebudeme, tak si můžeme každý nečekaný dobrý výsledek užít :)
Komentáře
Okomentovat