Teprve dnes to vypukne opravdu naostro. Začne ten "pravý" šampionát. Už nebude na co čekat, už nebude kam uhnout, rozjíždí se vyřazovací část mistrovství světa, bitvy kdo s koho.
Poslední postupující rozseklo historicky poprvé kritérium fair play a tak mezi Japonci a Senegalem při shodném skóre i vzájemném zápase rozhodl ve prospěch asiatů menší počet obdržených žlutých karet.
To samé připadalo v úvahu i před závěrečným společným mačem Belgičanů s Anglií, ale na remízu nedošlo. Přiznám se, že jsem se cítil trenéry obou mužstev sprostě okraden, protože jsem se těšil na krásnou bitvu dvou zatím nejlépe střílejících týmů. Místo toho se servírovala nuda v podání béčkových jedenáctek a na ani jednu hvězdu nedošlo. Chudáci ti lidi na stadionu, co se půl roku chlubili všem známým, že mají lístek na Anglii s Belgií, a tedy uvidí Hazarda, De Bruyneho, Lukaka, Kanea, Sterlinga.. Nic. S odstupem jednoho dne to přeci jen chápu. Hlavně Anglie má každoročně v červnu problémy s kondicí svých nejvytěžovanějších hvězd po bez přerušení kvapící Premier League.
Co nám tedy souhrnně boje v základních skupinách přinesly, ukázaly a čím nás obohatily, potěšily či překvapily?
Největším šokem je již stokrát omílané německé vyřazení. Nemá cenu se dál pitvat v příčinách, ty si německý fotbal dokáže analyzovat sám. Není náhoda, že je to potřetí za sebou, a počtvrté z posledních pěti MS, kdy obhájce končí ve skupině. Trenérům se logicky nechce závratně měnit vítězné týmy, snaží se na nich stavět i za čtyři roky, ale hráči už mnohdy nemají tu samou výkonnost a často chybí i ta motivace znovu se kousnout.
Co se týče úrovně letošního mistrovství, asi je třeba ještě počkat a nesoudit před vyřazovacími zápasy. Nesledovali jsme ve skupinách nějaké supernapínavé duely ve strhujících tempech. Vyjma bláznivé přestřelky 3-3 mezi Portugalci a Španěly hned druhý den turnaje a vysokých výher Belgičanů a Anglie nad outsidery si byla utkání svými průběhy tak nějak podobná a žádné vyloženě nevybočilo z takového celkového šedivého průměru. Favorité se leckdy spokojili s jednogólovým vedením a doufám, že ušetřené síly naplno použijí ve druhé fázi šampionátu.
Do té postupuje 10 evropských týmů, 4 jihoamerické, 1 středoamerický a 1 asijský. Tedy žádná Afrika. Ta tak bude nadále čekat na ten pronikavý úspěch, který jí už v roce 1990 prorokoval Sepp Blatter jako "tutový, do dvaceti let". Na víc, než na tři čtvrtfinále, se ale zatím Afričané nezmohli. A nevěřím, že k tomu dojde. Černošské týmy na to mají fyzicky, ale chybí jim organizace, víc je zajímá kam po turnaji přestoupí a kolik si za případný turnaj vydělají peněz. Ty severoafrické na to zase nemají mentálně, protože když jim neubere energii v přípravném období zrovna Ramadán, tak se o ní připraví při nekonečných diskuzích s rozhodčími.
Sledujeme první videošampionát. Věc je to určitě příhodná, spoustu chybných verdiktů to opravilo a teď je na FIFA, aby ještě víc ujasnila, co přesně posuzovat a co ne. A za mě - možná trošku zkrátila dobu, která uplyne od doby, než se hlavní arbitr jde podívat na video. Trvalo někdy víc než půl minuty, než byl na nějaký verdikt upozorněn, pak chvilku běžel k monitoru, a další minutku do něj hleděl. Když už takhle posuzoval penaltu, která byla nejistá, možná měl běžet hned.. Ale já vím, zase by mu to ubralo na autoritě a některé horké hlavy by ho tam snad i dostrkaly samy, a to při sebejasnějších zákrocích.....
Díky VAR (video assistant referee) se kopalo nejvíce penalt v historii. Až to bylo leckdy příliš. V některých případech už to byly až moc přísné tresty a nevím, jestli by neměly fotbalové orgány při různých rukách a góly neovlivňujících drženích nezměnit pravidla a nezavést třeba "nepřímý kop". Dříve se přeci uvnitř vápna docela často kopal, ne?
Kdo z favoritů se nám ukázal v nejlepším světle?
Že bychom si z někoho sedli na zadek a mohli říct: "Tak ten si to zaslouží letos vyhrát", to tedy věru ne.
Nejlíp dopředu hrála Belgie, ale ta měla lehké soupeře.
Nejkomplexněji působilo Chorvatsko a velmi často se objevuje ve všemožných tipech a přáních na finalistu. Ano, i já bych se nezlobil, kdyby se jim to povedlo. Ale nesmíme zapomínat, co jsou Chorvati zač. Pravidelně mívají velké problémy, když přichází první obtíž. Příklady z nedávné historie, které už pamatují některé současné hvězdy. Euro 2008 v Rakousku. Výhra ve všech třech zápasech ve skupině. Čtvrtfinále s Turky, kteří jen tak tak postoupili po českém kolapsu (Péťo, Péťo...) v poslední minutě. Modričova parta favoritem, v prodloužení dala góla a když už se zdálo, že se nemůže nic stát, Turek vyrovnal v nastaveném čase a po penaltách se Chorvati loučili. I poslední Euro ukázalo labilitu balkánské země - suverénní výhra nad Turky, Čechy měli v kapse, ale v závěru zkolabovali a byla z toho jen remíza. Pak ale vyhráli po výhře nad Španěly skupinu a šli zase do osmifinále jako jasný favorit. Zahráli pod psa, a gólem minutu před koncem prodloužení je poslal domů Quaresma. Takže - ano, Chorvati mají fotbalově na to, aby uspěli, je jen otázkou, co na to jejich labilní psychika.
Nejčastěji se skloňují v souvislostí s titulem Brazilci. Úplně mě zatím nepřesvědčili, zdají se mi dost pomalí, chybí jim třeba klasický útočný zabiják (proč nehraje Firmino??) a ještě k tomu mají velmi těžké vylosování. Musí zdolat Mexiko, pak nejspíš Belgii a v semifinále případně Francii či Argentinu (či Uruguay)?
Naproti tomu Španělé, Chorvaté, Kolumbie nebo Anglie mají nepoměrně jednodušší polovinu pavouka.
Anglii budu samozřejmě fandit nejvíce, ale... Za poslední čtvrt století vyhrála na mistrovství světa jediný vyřazovací zápas.. Proč by to zrovna letos mělo vyjít? Je ten tým něčím vyjímečný? To se po dvou utkáních s outsidery a jedním, do něhož nastoupilo béčko, fakt nedá říct..
Před turnajem jsem nejvíc favorizoval Francii. Hraje zatím nudu k uzoufání, ale na předchozím Euru to měla ve skupině taky tak a do druhé fáze turnaje si formu načasovat dokázala perfektně. Chce-li to zopakovat, bude se muset probít tou těžší polovinou pavouka a hlavně - hned na úvod se vypořádat s Argentinou. Ta sice dostala naložíno od Chorvatů a postup si ubojovala až gólem 4 minuty před koncem, ale ono to pro ní dnes může být i výhodou. Už se totiž pohybovala nad propastí a nespadla do ní a tak osmifinále bude vlastně jejím druhým "play off" zápasem. Vím, že fotbal s hokejem asi srovnávat nelze, ale pamatujeme si všichni, co takový "pohyb na hraně" udělal s českým týmem na MS v hokeji 2010, ne?
Poslední postupující rozseklo historicky poprvé kritérium fair play a tak mezi Japonci a Senegalem při shodném skóre i vzájemném zápase rozhodl ve prospěch asiatů menší počet obdržených žlutých karet.
To samé připadalo v úvahu i před závěrečným společným mačem Belgičanů s Anglií, ale na remízu nedošlo. Přiznám se, že jsem se cítil trenéry obou mužstev sprostě okraden, protože jsem se těšil na krásnou bitvu dvou zatím nejlépe střílejících týmů. Místo toho se servírovala nuda v podání béčkových jedenáctek a na ani jednu hvězdu nedošlo. Chudáci ti lidi na stadionu, co se půl roku chlubili všem známým, že mají lístek na Anglii s Belgií, a tedy uvidí Hazarda, De Bruyneho, Lukaka, Kanea, Sterlinga.. Nic. S odstupem jednoho dne to přeci jen chápu. Hlavně Anglie má každoročně v červnu problémy s kondicí svých nejvytěžovanějších hvězd po bez přerušení kvapící Premier League.
Co nám tedy souhrnně boje v základních skupinách přinesly, ukázaly a čím nás obohatily, potěšily či překvapily?
Největším šokem je již stokrát omílané německé vyřazení. Nemá cenu se dál pitvat v příčinách, ty si německý fotbal dokáže analyzovat sám. Není náhoda, že je to potřetí za sebou, a počtvrté z posledních pěti MS, kdy obhájce končí ve skupině. Trenérům se logicky nechce závratně měnit vítězné týmy, snaží se na nich stavět i za čtyři roky, ale hráči už mnohdy nemají tu samou výkonnost a často chybí i ta motivace znovu se kousnout.
Co se týče úrovně letošního mistrovství, asi je třeba ještě počkat a nesoudit před vyřazovacími zápasy. Nesledovali jsme ve skupinách nějaké supernapínavé duely ve strhujících tempech. Vyjma bláznivé přestřelky 3-3 mezi Portugalci a Španěly hned druhý den turnaje a vysokých výher Belgičanů a Anglie nad outsidery si byla utkání svými průběhy tak nějak podobná a žádné vyloženě nevybočilo z takového celkového šedivého průměru. Favorité se leckdy spokojili s jednogólovým vedením a doufám, že ušetřené síly naplno použijí ve druhé fázi šampionátu.
Do té postupuje 10 evropských týmů, 4 jihoamerické, 1 středoamerický a 1 asijský. Tedy žádná Afrika. Ta tak bude nadále čekat na ten pronikavý úspěch, který jí už v roce 1990 prorokoval Sepp Blatter jako "tutový, do dvaceti let". Na víc, než na tři čtvrtfinále, se ale zatím Afričané nezmohli. A nevěřím, že k tomu dojde. Černošské týmy na to mají fyzicky, ale chybí jim organizace, víc je zajímá kam po turnaji přestoupí a kolik si za případný turnaj vydělají peněz. Ty severoafrické na to zase nemají mentálně, protože když jim neubere energii v přípravném období zrovna Ramadán, tak se o ní připraví při nekonečných diskuzích s rozhodčími.
Sledujeme první videošampionát. Věc je to určitě příhodná, spoustu chybných verdiktů to opravilo a teď je na FIFA, aby ještě víc ujasnila, co přesně posuzovat a co ne. A za mě - možná trošku zkrátila dobu, která uplyne od doby, než se hlavní arbitr jde podívat na video. Trvalo někdy víc než půl minuty, než byl na nějaký verdikt upozorněn, pak chvilku běžel k monitoru, a další minutku do něj hleděl. Když už takhle posuzoval penaltu, která byla nejistá, možná měl běžet hned.. Ale já vím, zase by mu to ubralo na autoritě a některé horké hlavy by ho tam snad i dostrkaly samy, a to při sebejasnějších zákrocích.....
Díky VAR (video assistant referee) se kopalo nejvíce penalt v historii. Až to bylo leckdy příliš. V některých případech už to byly až moc přísné tresty a nevím, jestli by neměly fotbalové orgány při různých rukách a góly neovlivňujících drženích nezměnit pravidla a nezavést třeba "nepřímý kop". Dříve se přeci uvnitř vápna docela často kopal, ne?
Kdo z favoritů se nám ukázal v nejlepším světle?
Že bychom si z někoho sedli na zadek a mohli říct: "Tak ten si to zaslouží letos vyhrát", to tedy věru ne.
Nejlíp dopředu hrála Belgie, ale ta měla lehké soupeře.
Nejkomplexněji působilo Chorvatsko a velmi často se objevuje ve všemožných tipech a přáních na finalistu. Ano, i já bych se nezlobil, kdyby se jim to povedlo. Ale nesmíme zapomínat, co jsou Chorvati zač. Pravidelně mívají velké problémy, když přichází první obtíž. Příklady z nedávné historie, které už pamatují některé současné hvězdy. Euro 2008 v Rakousku. Výhra ve všech třech zápasech ve skupině. Čtvrtfinále s Turky, kteří jen tak tak postoupili po českém kolapsu (Péťo, Péťo...) v poslední minutě. Modričova parta favoritem, v prodloužení dala góla a když už se zdálo, že se nemůže nic stát, Turek vyrovnal v nastaveném čase a po penaltách se Chorvati loučili. I poslední Euro ukázalo labilitu balkánské země - suverénní výhra nad Turky, Čechy měli v kapse, ale v závěru zkolabovali a byla z toho jen remíza. Pak ale vyhráli po výhře nad Španěly skupinu a šli zase do osmifinále jako jasný favorit. Zahráli pod psa, a gólem minutu před koncem prodloužení je poslal domů Quaresma. Takže - ano, Chorvati mají fotbalově na to, aby uspěli, je jen otázkou, co na to jejich labilní psychika.
Nejčastěji se skloňují v souvislostí s titulem Brazilci. Úplně mě zatím nepřesvědčili, zdají se mi dost pomalí, chybí jim třeba klasický útočný zabiják (proč nehraje Firmino??) a ještě k tomu mají velmi těžké vylosování. Musí zdolat Mexiko, pak nejspíš Belgii a v semifinále případně Francii či Argentinu (či Uruguay)?
Naproti tomu Španělé, Chorvaté, Kolumbie nebo Anglie mají nepoměrně jednodušší polovinu pavouka.
Anglii budu samozřejmě fandit nejvíce, ale... Za poslední čtvrt století vyhrála na mistrovství světa jediný vyřazovací zápas.. Proč by to zrovna letos mělo vyjít? Je ten tým něčím vyjímečný? To se po dvou utkáních s outsidery a jedním, do něhož nastoupilo béčko, fakt nedá říct..
Před turnajem jsem nejvíc favorizoval Francii. Hraje zatím nudu k uzoufání, ale na předchozím Euru to měla ve skupině taky tak a do druhé fáze turnaje si formu načasovat dokázala perfektně. Chce-li to zopakovat, bude se muset probít tou těžší polovinou pavouka a hlavně - hned na úvod se vypořádat s Argentinou. Ta sice dostala naložíno od Chorvatů a postup si ubojovala až gólem 4 minuty před koncem, ale ono to pro ní dnes může být i výhodou. Už se totiž pohybovala nad propastí a nespadla do ní a tak osmifinále bude vlastně jejím druhým "play off" zápasem. Vím, že fotbal s hokejem asi srovnávat nelze, ale pamatujeme si všichni, co takový "pohyb na hraně" udělal s českým týmem na MS v hokeji 2010, ne?
Komentáře
Okomentovat