Tak a máme to za sebou.
Velký týden fotbalové reprezentace, kdy ve čtyřech dnech potkala ty největší světové kalibry. Svátek pro fanoušky, psalo se.
Předem bych chtěl všechny hysterky, které vyřvávají do všemožných koutů, jak nemá nároďák na žádném Euru co dělat, hodit do klidu. Na turnaj postupuje 24 týmů a věřte mi, bude tam hned několik takových, kteří by dostali od Anglie bůra.
Zápas ve Wembley jsem sledoval osobně. Byla to ideální příležitost se konečně podívat do Londýna a do tohoto legendárního chrámu v samém srdci fotbalové kolébky. Stadion je to opravdu nádherný, dohlédnout zpoza branky až na druhou stranu je skoro nemožné (obzvláště posilňujete-li se Jamesonem s colou, ginem s tonicem a nějakým tím pivkem navrch). Je pravda, že porážka 0:5 předčila můj předzápasový tip 0:3, takže z tohoto pohledu jsem byl po utkání zklamán. Zázrak, ve který věřil Mára (2:2), nebo ten, který jsme posíleni již zmíněnými moky začali tipovat v metru cestou do Wembley Parku (2:3), se očekávaně nekonal.
A ani nemohl.
Do porovnávání současných možnosti obou reprezentací se raději ani pouštět nebudu. Na spočítání platných Čechů v top ligách by nám stačily prsty na jedné ruce. A mužstvo, se kterým jsme se střetli, má na výběr tolik skvělých mladých fotbalistů, že kdyby museli postavit proti našemu dospělému týmu jen hráče do 21 let, stejně by byli favoritem.
Není úplně spravedlivé nadávat hráčům, že se z Anglie podělali, že byli zalezlí, že se zbavovali míčů.. Víc momentálně dovednosti nejlepších Čechů, hrajících fotbal, nedovolí. To je prostě fakt, se kterým se každý příznivec tohoto sportu v současnosti musí smířit. Většina to řeší nadáváním na repre, přestane se dívat, a počká, jestli se zase v budoucnu náhodou neurodí generace Nedvědů, Poborských a Rosických, která je teď nenávratně pryč.
Stejně tak jsem alergický na typické primitivní vinění trenéra. Nadávalo se na Bílka, na Radu, na Vrbu, na Jarolíma, teď se zase píše, jaká kopyta tam staví Šilhavý... Jiná nemá, drazí. A dá-li tam ty, které byste tam rádi viděli, stejně to proti žádné elitní reprezentaci v dnešní době nebude nic platné. Jeden zápas z deseti, který by favorit mohl podcenit a u kterého by mu přálo podobné štěstí, jako třeba Slávii proti Seville, může přinést momentální euforii, bude to však jedna vlaštovka, která jaro neudělá.
Tím samozřejmě nechci degradovat nádherný počin, který se Slavii povedl. Musíme si však přiznat, že světový klubový fotbal na nejvyšší úrovni se hraje v jiné soutěži. Ale krásný večer to byl, to zase jo!! :)
Druhý mač proti nejslavnější repre světa, Brazílii, byl pouze takovým bonbonkem pro fanoušky. (A nakonec, jak vidno, se opět rozdávalo hlavně sponzorům - ticho jak v kostele a pětina stadionu na "vyprodaném" zápase zase prázdná).
Takový přátelák, který následuje po kvalifikačním duelu, nemá podle mě přílišnou vypovídající hodnotu. Jaroslav Šilhavý se sice vyjadřoval o výkonu v prvním poločase pozitivně, já si však myslím, že ten český tlak byl spíše zásluhou laxního přístupu hvězd ve žlutém. Rozkouskovaný druhý poločas deseti střídáními potom nikdy nemůže nahradit tempo opravdového soutěžního zápasu. A získali-li někteří hráči po dobrých výkonech (Masopust, Pavelka) sebevědomí, bude to reprezentaci nejspíš houby platné, protože další mezinárodní zápas jí čeká až za skoro tři měsíce. A to už se budou hráči nacházet zase v úplně jiné fyzické i psychické kondici.
Právě tento červnový termín bude odpovědí křiklounům, zdali si český tým zaslouží postup na Euro. Všechny zbývající zápasy ve skupině skončily remízou a tak kromě suverénní Anglie nikdo nemá k druhému místu (zaručujícímu přímý postup) blíž ani dál. Češi budou hostit Bulhary a Černou horu. V době, kdy budou ligové soutěže ukončeny a kdy se fotbalisté vydávají po deseti měsících v kabině a na hřišti na dovolenou. Bude-li chtít český tým na Euro, musí v tomhle neoblíbeném termínu bezpodmínečně uspět.
Až po těchto dvou zápasech budeme vědět, jestli máme nad repre opravdu zlomit hůl, nebo věřit, že se na závěrečný turnaj, ač v pozici outsiderů, dostane.
Pokud se to nepovede, pak je na čase, aby se i v televizních přenosech konečně přestalo chválit, není-li za co. Aby se konečně pojmenovala hlavní příčina současného zakrnění fotbalových dovedností napříč Českem. A to práce svazu. Aby fotbal konečně přestal být příležitostí pár vyvolených jak si ulít nějakou tu státní dotaci.
Média musí dostat zkostnatělý svaz pod tlak. Neustále přinášet reportáže o tom, jak se (ne)pracuje s mládeží a jak to vypadá venku.
Před deseti lety byla Belgie ve stejném srabu jako nyní Češi. A kde je teď, vidíme všichni. Tam to ale chytili za správný konec. Současné vedení svazu to ale nejspíš sotva dokáže..
Velký týden fotbalové reprezentace, kdy ve čtyřech dnech potkala ty největší světové kalibry. Svátek pro fanoušky, psalo se.
Předem bych chtěl všechny hysterky, které vyřvávají do všemožných koutů, jak nemá nároďák na žádném Euru co dělat, hodit do klidu. Na turnaj postupuje 24 týmů a věřte mi, bude tam hned několik takových, kteří by dostali od Anglie bůra.
A ani nemohl.
Do porovnávání současných možnosti obou reprezentací se raději ani pouštět nebudu. Na spočítání platných Čechů v top ligách by nám stačily prsty na jedné ruce. A mužstvo, se kterým jsme se střetli, má na výběr tolik skvělých mladých fotbalistů, že kdyby museli postavit proti našemu dospělému týmu jen hráče do 21 let, stejně by byli favoritem.
Není úplně spravedlivé nadávat hráčům, že se z Anglie podělali, že byli zalezlí, že se zbavovali míčů.. Víc momentálně dovednosti nejlepších Čechů, hrajících fotbal, nedovolí. To je prostě fakt, se kterým se každý příznivec tohoto sportu v současnosti musí smířit. Většina to řeší nadáváním na repre, přestane se dívat, a počká, jestli se zase v budoucnu náhodou neurodí generace Nedvědů, Poborských a Rosických, která je teď nenávratně pryč.
Stejně tak jsem alergický na typické primitivní vinění trenéra. Nadávalo se na Bílka, na Radu, na Vrbu, na Jarolíma, teď se zase píše, jaká kopyta tam staví Šilhavý... Jiná nemá, drazí. A dá-li tam ty, které byste tam rádi viděli, stejně to proti žádné elitní reprezentaci v dnešní době nebude nic platné. Jeden zápas z deseti, který by favorit mohl podcenit a u kterého by mu přálo podobné štěstí, jako třeba Slávii proti Seville, může přinést momentální euforii, bude to však jedna vlaštovka, která jaro neudělá.
Tím samozřejmě nechci degradovat nádherný počin, který se Slavii povedl. Musíme si však přiznat, že světový klubový fotbal na nejvyšší úrovni se hraje v jiné soutěži. Ale krásný večer to byl, to zase jo!! :)
Druhý mač proti nejslavnější repre světa, Brazílii, byl pouze takovým bonbonkem pro fanoušky. (A nakonec, jak vidno, se opět rozdávalo hlavně sponzorům - ticho jak v kostele a pětina stadionu na "vyprodaném" zápase zase prázdná).
Takový přátelák, který následuje po kvalifikačním duelu, nemá podle mě přílišnou vypovídající hodnotu. Jaroslav Šilhavý se sice vyjadřoval o výkonu v prvním poločase pozitivně, já si však myslím, že ten český tlak byl spíše zásluhou laxního přístupu hvězd ve žlutém. Rozkouskovaný druhý poločas deseti střídáními potom nikdy nemůže nahradit tempo opravdového soutěžního zápasu. A získali-li někteří hráči po dobrých výkonech (Masopust, Pavelka) sebevědomí, bude to reprezentaci nejspíš houby platné, protože další mezinárodní zápas jí čeká až za skoro tři měsíce. A to už se budou hráči nacházet zase v úplně jiné fyzické i psychické kondici.
Právě tento červnový termín bude odpovědí křiklounům, zdali si český tým zaslouží postup na Euro. Všechny zbývající zápasy ve skupině skončily remízou a tak kromě suverénní Anglie nikdo nemá k druhému místu (zaručujícímu přímý postup) blíž ani dál. Češi budou hostit Bulhary a Černou horu. V době, kdy budou ligové soutěže ukončeny a kdy se fotbalisté vydávají po deseti měsících v kabině a na hřišti na dovolenou. Bude-li chtít český tým na Euro, musí v tomhle neoblíbeném termínu bezpodmínečně uspět.
Až po těchto dvou zápasech budeme vědět, jestli máme nad repre opravdu zlomit hůl, nebo věřit, že se na závěrečný turnaj, ač v pozici outsiderů, dostane.
Pokud se to nepovede, pak je na čase, aby se i v televizních přenosech konečně přestalo chválit, není-li za co. Aby se konečně pojmenovala hlavní příčina současného zakrnění fotbalových dovedností napříč Českem. A to práce svazu. Aby fotbal konečně přestal být příležitostí pár vyvolených jak si ulít nějakou tu státní dotaci.
Média musí dostat zkostnatělý svaz pod tlak. Neustále přinášet reportáže o tom, jak se (ne)pracuje s mládeží a jak to vypadá venku.
Před deseti lety byla Belgie ve stejném srabu jako nyní Češi. A kde je teď, vidíme všichni. Tam to ale chytili za správný konec. Současné vedení svazu to ale nejspíš sotva dokáže..
Komentáře
Okomentovat