Slasti a strasti v Edenu

Vrátím se o dva dny zpět - psal se čtvrtek. Rozhodl jsem se vypravit se na souboj Slavie s Villarealem osobně. Přeci jen, vidět špičkový tým španělské ligy na českém území, to se nestává každý den. Těšil jsem se na tradiční chlapský výlet s točeným pivkem před zápasem a pokud možno atraktivním fotbalem s příznivým výsledkem a s výbornou kulisou.
Vyšlo to tak na padesát procent. Fotbal (tedy zejména v druhém poločase) musel diváky bavit a Slavie, ač nakonec trochu očekávaně podlehla, dokázala žlutého soupeře i na několik minutek zmáčknout a snad i chvilku donutila zapochybovat o vítězství. Slavistický kotel rovněž nezklamal. Jelikož nejsem přímo Slávista (a na ligu jsem tam třeba nebyl ani jednou), nemám šanci to takhle na dálku posoudit, ale kdykoliv jsem na sešívané zavítal, bylo to pokaždé stejné. Ať byl výsledek jakýkoliv, kotel stále pěl a fandil. A po zápase tradiční děkovačka. Je mi jasné, že před takovými pěti roky, kdy se tým z Vršovic plácal v druhé půlce tabulky, bylo v Edenu určitě slyšet víc nadávek a nenávistných pokřiků. Koneckonců, jsme na fotbale - ten podobné prvky neandrtálství prostě přitahuje.. Ale z fandů Slavie je cítit taková ta vděčnost, že mají zrovna momentálně tu možnost hrát na špici domácí soutěže a skupinu evropské ligy. A atmosféru na stadioně dokážou vytvořit na české poměry opravdu jedinečnou. Jakýto momentální kontrast s odcházejícími fandy ve 30. minutě na Letné.. (přestože je Sparta jen o 4 body za Slavií).
Slávistický stadion mám rád. Je to asi nejvzhlednější fotbalový stánek v Čechách. Hlediště je hezky uspořádané, kamery (a to je samozřejmě nejdůležitější) jsou dostatečně vysoko, abych měl při televizním přenosu přehled, a naživo je ze všech míst taky pěkně vidět. Navíc se dá celý dokola obejít, takže odpadá, že zůstanete uvězněni třeba jen na jedné tribuně, z níž po celý zápas nemůžete odejít.
I tak jsou tu ale dvě negativa, která musím zatím Edenu vytknout.
Tím prvním je bilance, kterou z návštěv tohoto stánku zatím mám. Dvakrát Slavia v pohárech - dvě prohry. Třikrát dospělá repre - jediný bod. Euro 21 - prohra. Další dvě utkání byla neutrální a nejednalo se o český tým, takže je nebudu hodnotit. Suma sumárum - šest zápasů, bilance 0-2-4 a dva body..
Tím druhým jsou provozní problémy, které se mi zatím v Edenu nikdy nevyhnuly. Třikrát jsem nestihl začátek kvůli frontám před branami. Tradičně jsou otevřené u velkých vstupů jenom dvě, přestože je tam několik dalších hned vedle. Ty ale bývají stále zavřené. Na takový zápas ČR s Německem jsme ke stadionu dorazili 45 minut před zápasem, a stejně jsme hymny slyšeli ještě před branami a jen těsně jsme nepřišli o Wernerův gól ze 4. minuty. Ve čtvrtek jsme vyrazili do Prahy z Ústí víc než dvě a půl hodiny před zápasem. Přes zácpy jsme však dorazili k branám až 20 minut před zápasem a tentokrát stihli až desátou minutu! Takže žádné točené před utkáním v hospůdce.. K tomu na stadioně došel chleba i hořčice ke klobásám již o poločase.. Nealkoholické pivko je evropské nařízení, to samozřejmě respektuji a s tím se (bohužel) musí počítat. Čekal bych ale, že se pořadatelé po tolika letech fungování edenského stadionu poučí.. Ale zatím žádný progres. Když to srovnám s návaly do o2arény, kde jsem nikdy nečekal ve frontách déle, než čtvrt hodiny, je na čem zapracovat..
Po utkání s Villarealem Slavie klesla na třetí místo v tabulce, ale postup má stále ve svých rukou. Nestane-li se zázrak v podobě výhry Astany právě na půdě španělského týmu, rozdá si to s ní Slavia v posledním domácím zápase v Edenu o postup. Bude už druhý prosincový týden, tudíž se tam tentokráte hlavně kvůli očekávanému mrazu zatím nechystám. Pokud ale nakonec neodolám, doufám, že už bilanci bez výhry konečně změním.. A dobrá.. Vyrazím v poledne.. Snad konečně stihnu pivko před zápasem a jeho začátek..

Komentáře