Olympic blog 5

Dnes si mi do telefonu kolega v práci, jinak pilný sledovatel všemožných sportovních klání, smutně postěžoval: "Mě ta letošní olympiáda fakt ani trošku nebaví. Ale vůbec.. Nic se nekoná podle původního plánu, nikoho to tam nezajímá.. Pro koho se to vlastně dělá?" I moje trpělivost s odkládáním všemožných závodů, teď už i těch biatlonových, pomalu dochází. Stejně tak s tím prázdným publikem. Naneštěstí, dnes jsou jedinou veličinou, která sportovní svazy, výbory a všemožné funkcionáře ovlivňuje, PENÍZE.
A tak budeme nadále sledovat zimou sužované a větrem bičované závodníky před prázdnými tribunami, a v jeden jediný den musíme stihnout 8 hodin v zaměstnání, 2 sjezdařské závody, 2 biatlony, start českého hokejového týmu a ještě další tři hokejová utkání, 10 km žen klasicky, volné jízdy krasobruslařských párů a to výčet zdaleka nekončí.. A do toho všeho bych měl podstoupit ještě tradiční domácí čtvrteční úklid!!
A že by se třeba mohly závody přeložit alespoň na víkend, kdy by se přeci jen pár Korejců mohlo zvednout od tabletů a jít mrznout na tribuny? A kdy nebude ta většina diváctva, která se o zimní olympiádu zajímá, odkázaná na záznamy po návratu z práce, ale může to doma sledovat? Ne. Nacpeme to pěkně do čtvrtka a ať se to hezky všechno překrývá...
Ale nezoufejme, třeba bude zase foukat a sjezdařské a biatlonové závody se budou časově krýt až se závěrečným ceremoniálem.. A ten je o víkendu..

Ale ne vše na letošní olympiádě je špatné. Dnes jsem zažil i moc pěkný pohled. A to na výraz nejnesympatičtějšího bobra na Zeměkouli, lodivoda největšího favorita hokejového turnaje, ruských hokejistů (startujících pod neutrální vlajkou), krátce před koncem jejich zahajovacího zápasu s podceňovaným Slovenskem. Jak civěl!! :D :D Nebojím se ruskou porážku nazvat naprostým šokem. Tohle se opravdu nečekalo. A už vůbec ne po čtyřech minutách první třetiny. Dvě ruská nahození od modré čáry, jedna teč slovenského beka, druhá ruská, 2:0, a měl jsem za to, že dál to asi nebude mít smysl sledovat. Ale což, žena se mi vypravila usnout do kina u Padesáti odstínů nudy (marně přemýšlím, zda jsem viděl poslední dobou větší sr...ku, než druhý díl této trilogie, která by asi strčila do kapsy i Modrý kód..), tak jsem si otevřel Plzničku (dvě, tři...) a jal se fandit "bratom", aby jejich utrpení dopadlo pokud možno co nejnižším skóre... A ono to všechno dopadlo úplně jinak! Košečkin v ruské bráně byl zjevně z formy, zato Martin Bakoš, střelec rohodujícího libereckého zlatého gólu se Spartou, znamenající titul pro bílé tygry před dvěma lety, hrál naopak jako z partesu! Výsledek nejspíš všichni už dávno znáte.

Pro Rusáky je to takové malé déja-vou. Jakoby se vrátili o čtyři roky zpět, kdy nastupovali před domácími diváky, rovněž plni očekávání a národního odhodlání. Taky vedli po třech minutách prvního utkání s outsiderem 2:0 (mimochodem, měli úplně stejné soupeře ve skupině, jako letos), ale taky ubrali a tenkrát nebyl protivník ze Slovinska bez šance na senzaci. Ten zápas ještě sbornaja komanda zvládla, ale pak už v základní hrací době neporazila ani Slováky, ani USA a ve čtvrtfinále se pakovala po souboji se Selännem a spol.
Kdyby se to opakovalo i letos, zajímalo by mě, kolik lidí mimo samotné Rusko by se zlobilo :D :D

Komentáře