CINK!
CINK!
Hned dva cenné kovy poputují po dnešku do malé zemičky ve středu Evropy, kde je pivo levnější než voda a kde více než polovina obyvatel chce mít na Hradě polomrtvého rusofilního lháře. Naštěstí, na obě dvě placky čekají v jejich budoucích domovech už starší kamarádky a to dokonce i zlatých barev, tak jim pomohou s aklimatizací...
Konečně jsem byl za to moje ranní ponocování odměněn! A děkuji za to Evě Samkové. Přiznám se bez ostychu - nevěřil jsem, že se v téhle brutální (ale nádherné) disciplíně, kdy potřebujete kromě umu i toliko štěstí, dokáže znovu prosadit mezi nejlepší. Ale na druhou stranu - když byla ve finále v první polovině poslední, tak nějak jsem byl vnitřně po těch jejích parádních závěrech v předchozích dvou jízdách přesvědčen, že na konci půjde dopředu. A nezklamala! Zisk bronzové medaile si tahle skoro dokonalá povaha jistojistě užije do sytosti.
V jednu odpoledne jsme si s kolegy dali rychlý mítink u mého monitoru a jeho předmětem bylo očekávání druhé páteční medaile. Po dojetí Holanďanky Visserové v čase 6:50 bylo pravděpodobné, že na nejvyšší stupínek by musely letos zdravotními trablemi sužovanou Martinu Sáblíkovou dovézt asi jen motorové brusle. Tempo udržela, ztratila jen dvě vteřiny a bylo vidět, jak šťastná v cíli byla. Sama nejspíš dobře ví, jak těžká cesta k tomuto stříbru vedla. Její šestá olympijská medaile. Víc jich má v české či československé historii jen Věra Čáslavská (7).
Jen ta zlatá nám zatím chybí. V hodnocení národů určuje pořadí hlavně zisk zlatých medailí (tedy v praxi - kdo získá jednu zlatou a jinak nic bude vždy před tím, kdo má sice třeba 65 stříbrných, ale zlato žádné). Kdo by Česko ještě mohl posunout nahoru? Snad ta Ester.. Na což si budeme muset počkat až na předposlední den, příští sobotu..
Včera jsem zde zmínil Mikaealu Shiffrinovou a její cíl pět medailí. Ale ouha! Ve slalomu, kterému letos neohroženě dominovala, na žádnou nedosáhla! Skončila čtvrtá. Nepochybně to pro ní muselo být těžké zklamání. Stejně jako pro Petru Vlhovou, která pravidelně končívá na bedně, 13. místo..
Český hokejový tým není jediný, kdo se na olympijském turnaji trápil s outsiderem. Po šoku, který utrpěla sborná i USA, Švédové dnes porazili Němce jen 1:0 a stejně jako Erat a spol. byli v poslední minutě pod těžkým tlakem. Naopak Rusáci (pardon, AOR) si po úvodní prohře spravili chuť a rozstříleli Slovince. Velká škoda prohry Slováků, ale Američani je ráno poměrně jednoznačně přehráli, přestože skóre bylo jen 2:1. Bude zajímavé sledovat, kdo nakonec tuhle zatím nejzamotanější skupinu vyhraje. Poslední zápas skupiny - Rusáci s Amerikou, to by mohla být pěkná řežba.
Zítra ráno má nejspíš polovina národa nařízeného budíka na čtvrtou. Do zápasu s Kanadou zasáhnou jak Dominik Kubalík, tak Martin Růžička, tedy rození střelci. Sláva. Tím nechci říct, že bych tyto dva bral za spasitele, ale bylo by fajné, kdyby někdo uměl pořádně vystřelit místo nahazování puku do nejbližšího obránce soupeře... Právě hráč, který by dokázal náš tým střelecky táhnout spoustou gólů, toho už český národní tým na velkém turnaji neměl ani nepamatuju... Schválně, tipnete si, kdy naposledy nějaký Čech vyhrál kanadské bodování velkého turnaje? Malá nápověda.. Z týmu, jehož součástí ten hráč byl, už aktivně hraje jenom Ondřej Kratěna..
CINK!
Hned dva cenné kovy poputují po dnešku do malé zemičky ve středu Evropy, kde je pivo levnější než voda a kde více než polovina obyvatel chce mít na Hradě polomrtvého rusofilního lháře. Naštěstí, na obě dvě placky čekají v jejich budoucích domovech už starší kamarádky a to dokonce i zlatých barev, tak jim pomohou s aklimatizací...
Konečně jsem byl za to moje ranní ponocování odměněn! A děkuji za to Evě Samkové. Přiznám se bez ostychu - nevěřil jsem, že se v téhle brutální (ale nádherné) disciplíně, kdy potřebujete kromě umu i toliko štěstí, dokáže znovu prosadit mezi nejlepší. Ale na druhou stranu - když byla ve finále v první polovině poslední, tak nějak jsem byl vnitřně po těch jejích parádních závěrech v předchozích dvou jízdách přesvědčen, že na konci půjde dopředu. A nezklamala! Zisk bronzové medaile si tahle skoro dokonalá povaha jistojistě užije do sytosti.
V jednu odpoledne jsme si s kolegy dali rychlý mítink u mého monitoru a jeho předmětem bylo očekávání druhé páteční medaile. Po dojetí Holanďanky Visserové v čase 6:50 bylo pravděpodobné, že na nejvyšší stupínek by musely letos zdravotními trablemi sužovanou Martinu Sáblíkovou dovézt asi jen motorové brusle. Tempo udržela, ztratila jen dvě vteřiny a bylo vidět, jak šťastná v cíli byla. Sama nejspíš dobře ví, jak těžká cesta k tomuto stříbru vedla. Její šestá olympijská medaile. Víc jich má v české či československé historii jen Věra Čáslavská (7).
Jen ta zlatá nám zatím chybí. V hodnocení národů určuje pořadí hlavně zisk zlatých medailí (tedy v praxi - kdo získá jednu zlatou a jinak nic bude vždy před tím, kdo má sice třeba 65 stříbrných, ale zlato žádné). Kdo by Česko ještě mohl posunout nahoru? Snad ta Ester.. Na což si budeme muset počkat až na předposlední den, příští sobotu..Včera jsem zde zmínil Mikaealu Shiffrinovou a její cíl pět medailí. Ale ouha! Ve slalomu, kterému letos neohroženě dominovala, na žádnou nedosáhla! Skončila čtvrtá. Nepochybně to pro ní muselo být těžké zklamání. Stejně jako pro Petru Vlhovou, která pravidelně končívá na bedně, 13. místo..
Český hokejový tým není jediný, kdo se na olympijském turnaji trápil s outsiderem. Po šoku, který utrpěla sborná i USA, Švédové dnes porazili Němce jen 1:0 a stejně jako Erat a spol. byli v poslední minutě pod těžkým tlakem. Naopak Rusáci (pardon, AOR) si po úvodní prohře spravili chuť a rozstříleli Slovince. Velká škoda prohry Slováků, ale Američani je ráno poměrně jednoznačně přehráli, přestože skóre bylo jen 2:1. Bude zajímavé sledovat, kdo nakonec tuhle zatím nejzamotanější skupinu vyhraje. Poslední zápas skupiny - Rusáci s Amerikou, to by mohla být pěkná řežba.
Zítra ráno má nejspíš polovina národa nařízeného budíka na čtvrtou. Do zápasu s Kanadou zasáhnou jak Dominik Kubalík, tak Martin Růžička, tedy rození střelci. Sláva. Tím nechci říct, že bych tyto dva bral za spasitele, ale bylo by fajné, kdyby někdo uměl pořádně vystřelit místo nahazování puku do nejbližšího obránce soupeře... Právě hráč, který by dokázal náš tým střelecky táhnout spoustou gólů, toho už český národní tým na velkém turnaji neměl ani nepamatuju... Schválně, tipnete si, kdy naposledy nějaký Čech vyhrál kanadské bodování velkého turnaje? Malá nápověda.. Z týmu, jehož součástí ten hráč byl, už aktivně hraje jenom Ondřej Kratěna..
Komentáře
Okomentovat