Pro milovníky thrillerů byl možná druhý osmifinálový den úchvatným zážitkem. Co se pisatele tohoto blogu týče, ten šel spát psychicky unaven a kroutil-li by nechápavě hlavou i ze spaní, nebylo by divu..
Přes 1000 přihrávek na půlce.. Skoro 80% držení míče. Přesně tímhle uspávali Španělé fotbalové diváky po celém světě celých 120 minut + nastavení. Přestože disponují hvězdami z Barcelony, Realu a dalších elitních celků španělské ligy, toho času dominantní soutěže v Evropě, nezmohli se proti Rusům na téměř žádné šance!
Co si mysleli, že tím dokážou?
Může mi někdo vysvětlit, proč z té debility s přihrávkami mezi obránci kolem půlící čáry nedokázali přepnout na k úspěchu vedoucí tlak?
Vědí vůbec, že fotbal se hraje na góly a není to bago o pivo nebo o panáka "schválně, jak dlouho soupeři nepůjčíme balón"?
Doufám, že se dívali všichni ti, kteří chtějí svým týmům ordinovat hlavně držení míče. Který tým byl králem statistik držení míče po základních skupinách?
Ja! Deutschland!
A kde jsou?
Ja! Zu Hause!
Fakt nepochopím, jak si mohli Španělé s tímhle předpotopním fotbalem myslet, že postoupí. A to měli proti sobě soupeře, kterému jeho síla neumožňovala více, než se občas probít do blízkosti branky a doufat, že se třeba může něco vyvrbit, jako se to stalo při penaltové ruce Piquého. Opravdu bych ho chtěl vidět při videokonfrontaci někde v televizním studiu a hned bych se ho zeptal: "Můžete mi říct, proti čemu jste protestoval, pane Piqué? Proč jste naznačoval, že byla ruka v přirozené pozici při výskoku?"
Po ruském penaltovém triumfu mi přišlo několik nenávistných zpráv typu "Zasr.... Rusáci!" Ale, přátelé, tohle neměl být zápas o Rusácích. Tohle měl být zápas jen a pouze o Španělích, kteří při své síle měli domácího outsidera zadupat do země! Nestalo se. A nechť tento zápas poslouží jako odstrašující příklad, kam to vede, když tým za 120 minut zápasu nepoužije mozek.. Vždyť ti Rusáci toho zase tolik udělat nemuseli, ti pablbové ze Španělska neučinili vůbec nic proto, aby je jakkoliv překvapili! A chudák Diego Costa.. Hrát hroťáka v takovém týmu, to musí být na prášky na nervy před každým a po každém utkání..
No nic, Adiós Espaňa a takhle už prosím nikdy více!!
Doufal jsem, že mi večer zlepší náladu Chorvati, i když, jak jsem tu psal, jakmile přichází zápasy o všechno, ta jejich síla se povětšinou vytrácívá na úkor nervozity..
Vstup do zápasu byl od obou neskutečný, ale hned po vyrovnávacím gólu jsem Stárymu psal: "Hele, a teď dávej bacha - taktizování, konec 1:1 a pentle.." Samozřejmě, že jsem doufal, že se spletu!!!
Ale nespletl.
Čim více se blížil závěr, tím méně se oba týmy snažily hrát dopředu, aby neudělaly chybu. Druhý penaltový rozstřel jsem začal najisto tušit už tak od šedesáté minuty. A už jsem viděl ty scénáře... Čtvrtfinále Rusko : Dánsko..
Další remíza a postup Rusů do semifinále na penalty..
Tam po vyřazení Anglie a potom Kolumbie to odporné Švýcarsko..
Ooo, šly na mě mrákoty, to se přiznám, protože při chorvatské labilitě jsem při případném rozstřelu s ničím jiným, než s jejich vyřazením nepočítal. Když se potom řítil na prázdnou bránu Rebić a NEVYSTŘELIL a nechal se naprosto zbytečně zfaulovat, modlil jsem se, ať to Modrić promění a posune favorita dál... Po jeho kolapsu už mé přesvědčení z výpadku suveréna základních skupin bylo neotřesitelné.
Leč Dánové se ukázali jako ještě větší nerváci, ani jejich největší hvězda Eriksen penaltu nedala, naopak Modričovi podruhé štěstěna přála a Chorvati se tak přeci jen protrápili do čtvrtfinále s Ruskem.
Chudák má drahá.. Z té nejvzdálenější strany bytu, tak nejdál ode mě, jak to jen jde (stejně jako po celé mistrovství) se musela strachovat (anebo doufala), jestli toho magora, co si vybrala, u té hovadiny dvaadvaceti blbců a jednoho míče, neklepne... Včera k tomu nebylo daleko..
Přes 1000 přihrávek na půlce.. Skoro 80% držení míče. Přesně tímhle uspávali Španělé fotbalové diváky po celém světě celých 120 minut + nastavení. Přestože disponují hvězdami z Barcelony, Realu a dalších elitních celků španělské ligy, toho času dominantní soutěže v Evropě, nezmohli se proti Rusům na téměř žádné šance!
Co si mysleli, že tím dokážou?
Může mi někdo vysvětlit, proč z té debility s přihrávkami mezi obránci kolem půlící čáry nedokázali přepnout na k úspěchu vedoucí tlak?
Vědí vůbec, že fotbal se hraje na góly a není to bago o pivo nebo o panáka "schválně, jak dlouho soupeři nepůjčíme balón"?
Doufám, že se dívali všichni ti, kteří chtějí svým týmům ordinovat hlavně držení míče. Který tým byl králem statistik držení míče po základních skupinách?
Ja! Deutschland!
A kde jsou?
Ja! Zu Hause!Fakt nepochopím, jak si mohli Španělé s tímhle předpotopním fotbalem myslet, že postoupí. A to měli proti sobě soupeře, kterému jeho síla neumožňovala více, než se občas probít do blízkosti branky a doufat, že se třeba může něco vyvrbit, jako se to stalo při penaltové ruce Piquého. Opravdu bych ho chtěl vidět při videokonfrontaci někde v televizním studiu a hned bych se ho zeptal: "Můžete mi říct, proti čemu jste protestoval, pane Piqué? Proč jste naznačoval, že byla ruka v přirozené pozici při výskoku?"
Po ruském penaltovém triumfu mi přišlo několik nenávistných zpráv typu "Zasr.... Rusáci!" Ale, přátelé, tohle neměl být zápas o Rusácích. Tohle měl být zápas jen a pouze o Španělích, kteří při své síle měli domácího outsidera zadupat do země! Nestalo se. A nechť tento zápas poslouží jako odstrašující příklad, kam to vede, když tým za 120 minut zápasu nepoužije mozek.. Vždyť ti Rusáci toho zase tolik udělat nemuseli, ti pablbové ze Španělska neučinili vůbec nic proto, aby je jakkoliv překvapili! A chudák Diego Costa.. Hrát hroťáka v takovém týmu, to musí být na prášky na nervy před každým a po každém utkání..
No nic, Adiós Espaňa a takhle už prosím nikdy více!!
Doufal jsem, že mi večer zlepší náladu Chorvati, i když, jak jsem tu psal, jakmile přichází zápasy o všechno, ta jejich síla se povětšinou vytrácívá na úkor nervozity..
Vstup do zápasu byl od obou neskutečný, ale hned po vyrovnávacím gólu jsem Stárymu psal: "Hele, a teď dávej bacha - taktizování, konec 1:1 a pentle.." Samozřejmě, že jsem doufal, že se spletu!!!
Ale nespletl.
Čim více se blížil závěr, tím méně se oba týmy snažily hrát dopředu, aby neudělaly chybu. Druhý penaltový rozstřel jsem začal najisto tušit už tak od šedesáté minuty. A už jsem viděl ty scénáře... Čtvrtfinále Rusko : Dánsko..
Další remíza a postup Rusů do semifinále na penalty..
Tam po vyřazení Anglie a potom Kolumbie to odporné Švýcarsko..
Ooo, šly na mě mrákoty, to se přiznám, protože při chorvatské labilitě jsem při případném rozstřelu s ničím jiným, než s jejich vyřazením nepočítal. Když se potom řítil na prázdnou bránu Rebić a NEVYSTŘELIL a nechal se naprosto zbytečně zfaulovat, modlil jsem se, ať to Modrić promění a posune favorita dál... Po jeho kolapsu už mé přesvědčení z výpadku suveréna základních skupin bylo neotřesitelné.
Chudák má drahá.. Z té nejvzdálenější strany bytu, tak nejdál ode mě, jak to jen jde (stejně jako po celé mistrovství) se musela strachovat (anebo doufala), jestli toho magora, co si vybrala, u té hovadiny dvaadvaceti blbců a jednoho míče, neklepne... Včera k tomu nebylo daleko..
Komentáře
Okomentovat