Co takhle únor odstartovat pozitivně? :)
Sleduje-li našinec dlouhodobě sjezdové lyžování, musí si doslova chrochtat blahem. Tedy mám na mysli pokud rád sleduje světový pohár a závodníky, ne pokud sport rád provozuje. Ale to bychom zbytečně spadli do vlny vzteku, to dnes není mým cílem. Česko reprezentuje mimozemšťanka! Ve stokilometrové rychlosti se rozbije o ochrannou síť, aby se po sešití rtů druhý den znovu poměřovala s nejlepšími. Týden na to dvakrát za sebou o pár setinek mine stupně vítězů. Ester mě prostě nepřestává bavit. Ten pád minulou sobotu byl strašný. Bez šance jakkoliv se připravit na náraz. Tuhla krev v žilách asi každého, kdo to viděl. Letos je těch pádů a zranění nejvíce v historii. Ty potíže se zavřenými středisky a nenaježděné tréninkové kilometry kvůli restrikcím si v této sezóně vyžádaly nejednu skončenou sezónu (a možná i kariéru). Jenže mimozemšťan Ledecká? Krev z pusy, dojezd do cíle, cesta do špitálu, čtyři stehy na rtu, rychlý koment na twitter, že se musí zeptat Bodeho Millera a Ondry Banka, jak se jezdí po sítích, a šup druhý den na svah. Tohle je povaha šampionky. Za 8 dní je v Cortině světový šampionát v alpském lyžování a ve sjezdu Ester (bohužel) odpadla největší soupeřka Sofia Goggia. Tak pojď, holka!!!
Dalším, kdo dělá fandům českého sportu radost, je Tomáš Souček. Jeho pozice ve West Hamu povýšila na pana nepostradatelného, stává se z něj hvězda ligy a za rok ve 33 zápasech jako defenzivní záložník nastřílel stejně gólů, jako za šest sezón a 121 utkání Vláďa Šmicer. A to přesto, že se mu spousta lidí posmívá za nefotbalovou postavu, že mu míč překáží a kdesi cosi... Pamatuju si, jak jsem tuším v roce 1999 jel na kvalifikační zápas Česko : Skotsko na ToaLetnou. 55. minuta, 0:2 pro Skoty. Trenér Chovanec poslal na hřiště Jana Kollera, tenkrát k nějakému čtvrtému, pátému repre-zápasu. Z tribuny na něj křičeli, že je to nemehlo, chlap dvě řady pode mnou, to si pamatuju doteď, při prvním dotyku Dina s míčem vyřvával: "Ty jseš tam uplně na hovno, ty kopyto!" Pět minut před koncem Koller svým (řekl bych) druhým repre-gólem rozhodl o konečné výhře 3:2. Kam to potom dotáhl, to víme všichni.. Asi to tak musí být, že fotbalové hvězdy z naší vlasti nebudou s míčem vypadat jako Ronaldo a gaučoví křiklouni jim budou dávat co proto. To ale Součkovi může být úplně šumák. Když jej sledujete pozorně, má v týmu roli dirigenta, který dokáže přesně usměrnit spoluhráče, kam a kdy naběhnout. Jeho umění vycítit moment, kdy jít do souboje či na centr, je v Anglii hojně oceňovaným atributem. S Coufalem vytvořili perfektní duo aktuálně šestého týmu nejslavnější ligy světa. Kdo byste to před dvěma roky řekl.. Teď už jim oběma jenom přát, ať si na té nejslavněšjí lize užijí to, co jí dělá toliko magickou. Atmosféra. Diváci v hledišti.
Přestože sport se hraje už téměř rok (až na pár letních výjimek) stále za zavřenými dveřmi, první vlaštovka přeci jen přiletí. A bude pořádná! Tenisové Australian Open od příštího pondělí začne i s 50% kapacitou pro fanoušky! Ani si nedovedete představit, jak se na to těším. Hokeje i fotbaly sleduji jen tak letmo, téměř bez zvuku, spíš abych vidět své oblíbence, z ostatních sportů se bez plných hledišť dá sledovat tak max. lyžování a golfové turnaje. US Open a Roland Garros v prázdných arénách ve mě vyvolávaly skoro pocit pláče. A teď, nepřijde-li ještě nějaká nenadálá hysterie, konečně velká sportovní akce i s tím pravým kořením na tribunách! Přejme si, aby celý turnaj dopadl perfektně a nemluvilo se po něm o nějakých nárůstech nakažených. Úspěšnost Australian Open by mohla být tím zlomovým momentem pro další podniky. Je nanejvýš důležité, aby odpovědní viděli, že "to jde" i s fandy.
Odložené Euro totiž čeká již za čtyři a půl měsíce. Stále si nedokážu představit, jak koukám na druhý nejdůležitější fotbalový turnaj, s českým týmem, s prázdnými tribunami a těmi trapnými zvukovými choreo doplňky. Ideální scénář by byl asi následující. Těžko se ve všech 12ti zemích, kde Euro má být, podaří proočkovat populaci (a bez toho to se současným přísupem nepůjde) do června. Ale Velká Británie, nezatížená byrokracií Evropské unie, by tou dobou už být na dobré cestě mohla. Doufám, že by potom UEFA raději dala přednost turnaji třeba jen v jedné (dvou, třech) zemích, ale s fanoušky (byť třeba jen místními), než si slepě stát na své původní myšlence a potom vysílat zápasy třeba z Bukurešti či Baku s prázdnými tribunami. Já mám koupené tři vstupenky. Jednu do Maďarska na Portugalce, dvě na Čechy (do Glasgow a do Wembley). Už jsem se celkem smířil s tím, že letos na žádné Euro nepojedu. Ale budu-li se moct alespoň v telce s přáteli u pivka dívat na zápasy s pořádnou diváckou atmosférou, jsem lístky ochoten obětovat. A Australian Open se příštích 14 dní může stát opravdovým odrazovým můstkem k lepším fanouškovským časům!
Komentáře
Okomentovat