EURO BLOG 2 - Patriku, děkuji pěkně!

  No tedy vyřvanej jsem slušně, co Vám budu povídat...
  Je to pár let, co Jirka Korn v nějaké té reklamě na golf říkal (citace nebude doslovně): "Ten pocit, když míček odpálíš, a už když letí, ty víš, že bude dobrá.." Jojo, musim potvrdit, fajn pocit to je. Mně se to narozdíl od dobrých golfových hráčů stává tak maximálně dvakrát, třikrát za devítku, ale tu ránu si potom pamatuju i týdny.
  Tuhle si všichni budeme pamatovat roky. Navždy. Stejně jako Panenkovu penaltu (původně jsem napsal Penaltovu panenku :D :D), stejně jako Poborského lob v šestadevadesátém. Teď to bude Schickův gól z půlky. A ten pocit, když to najednou v televizi začalo vypadat, že by tam mohla letět, a když se v záběru objevil i příliš vyběhnuvší brankář, který to asi nestihne, a když to tam zapadlo a on se zamotal do sítě.. Góóóóóóóóóól! Patriku, děkuji pěkně! To jsou okamžiky, pro které my, fotbaloví a sportovní pošuci, žijeme. A my, pro které je vžycky zápas repre na velkém fotbalovém turnaji událostí nadevšechny, obzvlášť. Beru včerejší Schickův gól a konečnou českou výhru od fotbalového pánaboha jako omluvu za to, jakými příkořími jsem jako fotbalový fanda musel za poslední roky projít. Česká fotbalová bída, potom přes rok zavřené stadiony... Tak teď konečně stav blaženosti.
  A ten je třeba si opravdu užít! Momentálně vedeme skupinu, povinná výhra, bez níž by postup ze skupiny zůstal pravděpodobný asi jako, že by se na Kamaru, kdyby ještě někdy přijel hrát do Česka, nebučelo a neřvalo: "Vopice!", je doma. Teď už nás totiž možná žádná další velká radost nečeká.
  Výkon to nebyl špatný, ale pozitivní výsledek by rozhodně neměl zakrýt fakt, že při každém míči na naše obránce trneme, aby to dobře dopadlo. Stejně tak jsem párkrát vybouchnul při těch zbytečných nepřesnostech a potížích při zpracováních míče, které české hráče tolikrát stály lepší šanci při nadějně se rozvíjejícím rychlém přechodu. Zápas Chorvatů s Anglií, našich příštích dvou soupeřů, sice byl od dvacáté minuty k uzívání, ale v porovnání se skotským či českým výběrem to byl technicky i výkonnostně pořád úplně jiný level.
  Ale co.. Když se to sejde, Vaclík zase zachytá tak jako včera, tak ten jeden bodík, který už nám k postupu bude na 99% stačit, by se třeba urodit mohl. Zvlášť, máme-li takového pana zakončovatele :) Snad si ještě nějaký ten gól schoval.
  Schick, ač je to už několik let nejlepší český útočník, se zatím nějaké extra popularitě netěšil. V Itálii a v Německu je docela respektovaný, ale zářivými hvězdami jsou jiní snajpři. V Česku, kde rádi kritizujeme, se mu často vyčítala lenost, pomalost či co ještě. Já ho sleduju fakt pravidelně, a myslím, že jeho největšími dvěma zbraněmi je to, že nezmatkuje v koncovce a jeho hra směrem zády k bráně. Třeba v Leverkusenu na něho záměrně vykopává brankář, a Schick velmi úspěšně vyhrává hlavy pro svoje spoluhráče. V repre, kde bývá na hrotu sám, často dokáže podržet míč a přikrýt ho zády k brance, aby ho Češi hned neztratili. To, že pak není dlouhé minuty vidět a pohybuje se pomalejším krokem.. No, vysoký presink jako Slavie pod Trpišovským repre nehraje, tak co by vlastně jiného, než čekat na příležitost a maximálně pomoci ve vlastním vápně při standardce, měl dělat? Hlavní je, že když se dostane do šance, narozdíl od drtivé většiny svých krajanů nezmatkuje a v zakončení je fakt kvalitní. Viz ten první gól. Těžká hlavička proti dvěma bekům, přesně umístěná tam, kam chtěl. A bacha! V italské i německé lize už má dohromady kolem čtyřiceti gólů, což v pětadvaceti je slušná bilance. Takže můžeme směle říct, že máme top útočníka. Mít na stoperech takovou kvalitu, jako v útoku, bavíme se dnes o naději na čtvrtfinále :D
  Ohledně dalších zápasů..
  Něděle:
  Anglie : Chorvatsko začalo nadějně, ale pak to začalo být takové tradičně červnově anglické. A přestože je mám (ale to je prostě pokaždé z důvodu, že jim přeju, aby už něco vyhráli) jako tip na vítěze, tak to zase zavání jejich klasickou letní únavou z nejnáročnější sezóny ze všech. Ale letos je ve výběrech 26 hráčů, střídá se pětkrát, anglický kádr je mladý.. Tak uvidíme, Skoty by měli hladce smáznout a potom do zápasu s Českem třeba nasadit náhradníky. Naše D skupina má totiž takovou jednu zvláštnost. Je mnohem výhodnější skončit druhý. Vítěz jde na druhého z "eFka", a tam jsou Portugalci, Němci a Francie. Naproti tomu, druhý jde na druhého z "Éčka", kde se počítá s výhrou Španělů, takže se nabízí varianta buď Poláků, Švédů či Slováků. Další z "perliček" toho 24členného systému, kdy postupují ze šesti skupin nejlepší čtyři třetí. Na dva vítěze skupin tedy už žádný třetí celek nevychází, a proto hrajou s druhými. V tom je pozice vítěze Déčka velice nevýhodná.
  Druhý nedělní zápas Rakušanů s Makedonci byla bída, a ačkoliv skončil 3:1, sledoval jsem hlavně finále French Open mezi Djokovićem a Tsitsipasem. Ach jo.. Zase ten blbeček. Šoural se tam první dva sety zase jako raněná srna, a nakonec to otočil. Má 19. grandslam a asi už je jasné, že to bude nakonec on, kdo skončí s historicky nejvyšším počtem titulů.
  Nedělní večerní střet Holanďanů s Ukrajinou byl zatím zápasem turnaje. Hned v prvních třech minutách dvě šance, nahoru dolů, a přestože komentátoři nepochopitelně opakovali, jak pasivní byla Ukrajina, hráli v přechodu do útoku hodně dobře a kdyby alespoň jednou nebo dvakrát v první půli vystřelili na bránu, mohlo to být ještě zajímavější. Pět gólů v druhé části, srovnání z 2:0 na 2:2 a pak vítězná hlava Dumfriese, který byl do té doby paličem zápasu. Pěknej fotbal, výborná kulisa a i na Holanďany musíme dát pozor.
  Pondělí.
  Šest pivek během zápasů Česko : Skotsko a Polsko : Slovensko. Československé šestibodové odpoledne. Naši bratia překvapili a mají první tři body. Taky by jim teď se Švédy a Španěly měl stačit už jen bod, aby šli dál. U stolu jsme měli i slovenského kamaráda, no a jak už jsem popisoval výše, druhý z naší skupiny jde na druhého ze slovenské.. Už padaly hlášky: "Federální derby!!" Bylo to řečeno samozřejmě v nadsázce, ale nemožné to není.
  U Španělů se Švédy jsem večer usínal. Jak díky nudě, která se na hřišti odehrávala, tak díky dnešnímu brzkému stávání ve čtvrt na čtyři. Ten zápas mi spíš připomínal tradičně nekoukatelný africký pohár. Vyprahlý trávník, skoro prázdné tribuny daleko od hřiště, pomalé tempo.. 0:0 bylo logickým vyústěním. A Španělé pokračují v tom, čím mě nudili už na MS 2018. Naprosto neproduktivním přihráváním si, držení míče kolem 80%, ale akčnost minimální. Doufám, že s tímhle fotbalem nikam daleko nedojdou a už od tohoto dinosauřího stylu, kterému asi po svých titulech, takto získaných, pořád dokola věří, upustí.
  Dnes nás čeká zápas před vyprodaným hledištěm v Budapešti, mezi Maďary a Portugalci, a večerní bitva gigantů Německo : Francie. Já jsem právě na train office, ve vlaku do Budapešti, a odpoledne si užiju zápas na plném stadionu poprvé od listopadu 2019. No těším se moc! Příští blog bude tedy takový fotbalovocestovatelský :) Ideálně třeba po výsledku 4:3 :D

Komentáře