Z evropských pohárů jsou odehraná dvě kola, tak než se vypravím do centra Ústí zmoknout, zmrznout a založit si na zánět průdušek při půlmaratonu, tak si trošku ulevím a podělím se o svoje pocity, které se ve mně během posledního týdne nakumulovaly.
V jednom z předchozích blogů jsem uváděl, že los, který potkal Plzeň, nemůže být přínosem pro nikoho. Pro velkokluby je cesta do nějaké Plzně za trest, pro český koeficient je to vysoká pravděpodobnost nuly a přestože samotní hráči Viktorky se mohou přetrhnout v radostných komentářích, šest zápasů s giganty kromě úžasů ze stadionů nebudou žádným extra zážitkem ani pro ně.
Jenže...Není prohra jako prohra. Že budou ve skupině do počtu, o tom nemohlo být pochyb. Ale během úterního marného boje elegantní kočky s vypelichanou myší jsem cítil jen změť lítosti, zloby a marnosti. Vidět ten obrovitánský rozdíl v kvalitě a vědět, že lépe nejspíš nikdy nebude... A to všechno v kombinaci s tím, že vám pánbůh nadělil lásku k tomuhle jinak darebnému sportu, ale přisoudil vám jako rodnou zemi Česko, kde fotbal prostě neumíme.. Jenže i když nemáte výkonnost, techniku, um, překáží vám míč a chybí vám ještě dalších asi deset vlastností, kterými disponuje soupeř, pořád ještě se dá prohrát se ctí. To ale nejde, když už jste poraženi dávno před tím, než do utkání nastoupíte, ve svých hlavách. A potom se zalígrovat ve vápně, pouze odkopávat míč a pak zase sledovat soupeře, jak si s váma hraje.. Proto chtěla Plzeň do Ligy mistrů? Aby se ze soupeřů takhle připos....?
Poslední dobou jsem se u telky přestal vztekat, ale při plzeňském zápase s Interem to prostě bez rozčilování nešlo. Dvakrát jsem to v druhém poločase přepnul na Tottenham, nejdřív po Buchově vyloučení, pak po druhém gólu Interu. 
Po těchto dvou zápasech na Barceloně a s Interem (který měl být tím nejnadějnějším na zisk bodu...) fakt musím říct, že pro současnou Plzeň a i celý český fotbal je mnohem lepší, když budeme hrát maximálně Evropskou ligu. Přestože poslední účinkování Slavie před třemi lety, ač bylo jen dvoubodové, dopadlo poměrně dobře herně a nakonec i ekonomicky, když se povedlo prodat hráče do Premier League, kvalita našich týmů je tak strašně vzdálená těm nejlepším, že pokud se ještě ani nepokusíme hrát alespoň trošku dopředu, nemá absolutně žádnou cenu zabírat v Lize mistrů místo. Když se podíváte, které týmy musely do Evropské ligy a potom to srovnáte s úterní Plzní, fakt se nelze divit, že v nejsilnějších zemích pořád hoří touha se od těchto nekopů, ke kterým navíc někdy musejí letět až do Asie, odstřihnout.
Takže vzkaz pro vás, plzeňští chlapci - já vám nevyčítám, že vám to nejde, za to, že děláte fotbal v chudém českém a značně antisportovním prostředí, nemůžete. Ale v příštích zápasech ukažte koule! Už se neschovávejte ve vlastním vápně. Prohrát 0:3 a pustit soupeře jenom do 10ti šancí a nevystřelit na branku nebo prohrát 2:6 ale pětkrát se sami dostat do šance a alespoň něčím zaujmout, je fakt rozdíl.
A tím se i dostáváme ke zbylým dvěma českým zástupcům, v "Popelce" evropských soutěží, konferenční lize. Slavie má ve skupině naprosté no name týmy, přesto ani jednou nedokázala přesvědčivě vyhrát. Což je alarmující. Zatímco v české lize doma naděluje šestky jako na počkání, v Evropě se jí bůhvíjak herně nedaří. Mně ale připadá, že to je tak trošku v přístupu. Pro diváka je samozřejmě lepší vidět pět gólů za poločas, ale když si vybavím, kolikrát hráči Ballkani měli úplně volný prostor před slávistickou brankou, není nesnadné si domyslet, jak by to asi dopadlo, kdyby na druhé straně stál protivník, který by uměl zakončovat lépe, než podprůměrně. Přijde mi, jako by mužstvo Slavie k těm zápasům přistupovalo, že se nemůže nic stát, že nějací kosovští nazdárci jim nemůžou ublížit.. Ale můžou, hoši. Můžou. Kosovo na tom herně o tolik hůř, než Česko, zase není..
Atraktivní podívanou nabídlo dvakrát i Slovácko. Ale já nemůžu jinak a musím tu upřímně napsat, že v obou jejich zápasech jsem na ně měl totální vztek. 
Pánové, já rozumím tomu, že hrajete v Evropě úplně poprvé. Ale nevyhrát zápas, ve kterém se vede po půli dva nula a soupeř hraje v deseti, to je prostě kolaps a je úplně jedno, že na druhé straně stál Partizan. Navíc, nejste žádní zelenáči, ale většina hráčů má přes třicet a tudíž úplně vyjukaní by být nemuseli.
S Kolínem se Slovácko taky jalo hrát otevřenou partii. Ale po prohře 2:4 mluvili hlavně o zářezu od rozhodčích. No, co si budeme povídat, vyloučit Dudu už ve druhé minutě nejenže mohl, ale měl, ale všechno ostatní už bylo posouzeno víceméně podle pravidel. A tak, být já vedoucím mužstva, bych okamžitě napařil flastr Hofmannovi za to, co udělal před druhým gólem soupeře. Pro toho - kdo neviděl. Köln kopal roh, míč letěl na dvojici Dietz (K), Hofmann (S). Hráč německého týmu před výskokem položil Hofmannovi ruce na záda a ten se od něj okamžitě odrazil a spadl. Dietz pak hlavičkoval absolutně nebráněn. Zase ten mor, který prorůstá fotbalem. Hráči se po každém souboji svalí, mnohdy se drží za hubu, i když se jí nikdo nedotkl, a doufají, že všudypřítomný VAR najde nějaký ten dotyk a buď se neuzná gól nebo je z toho penalta. A jako že jsme od zavedení videa těch odpískaných pseudodotyků viděli!!! Jenže tady VAR není, ha!! A tyhle simulace, a za mě správně, vám tudíž nikdo žrát nebude. Nebýt tohoto, už zakořeněného, pokusu nafilmovat pád, nedal by Kolín na 2:0 a třeba by konečný výsledek vypadal úplně jinak. Takže místo hledání chyb u rozhodčího se radši zamyslete, jestli je opravdu nutné neustále padat, i když byste nemuseli (čímž vlastně ty kritizované rozhodčí neustále podvádíte).
Jinak samozřejmě za celkový herní projev i požitek ze hry pro diváky má Slovácko palec nahoru.
Po šesti zápasech ve dvou kolech zatím české týmy zaznamenaly tři prohry, dvě remízy a jednu výhru. Nic moc. Ale je jasně vidět, že ani ta konferenční liga, ta nejspodnější evropská soutěž, kterou ve Španělsku nebo v Anglii možná ani nevysílají, protože by na ní nikdo nekoukal, není bodovou žní pro naše top kluby.
Tak snad to bude postupem podzimu lepší.
Komentáře
Okomentovat