Standartně jsem říjnově zamířil do pelechu s medikamenty proti nachlazení, sedmiměsíční období stínu a šedi tentokrát začalo už v půlce září, a tak jsem si řádně dopřál sportovní pasivity z obrazovky. Žádná z nedávných událostí si nezaslouží dlouhý a samostatný sloupek (a ta, co by si to zasloužila, by byla jen nošením dříví do lesa a týká se jí hned první odstavec), a tak se pojďmě vrátit k pár zajímavostem v souhrnném blogu.
Jde nám to opravdu báječně...
Tento týden český fotbal v Evropě: 3 zápasy, 0 bodů, skóre 0:7. Minulý týden český fotbal v Evropě: 2 zápasy, 0 bodů, skóre 1:6. Je cokoliv k dodávání? Jak jsem psal hned v úvodu, rozepisovat se o totálním propadu úrovně českého fotbalu je zbytečné. Nikomu to nic nepřinese. Ulevit si nepotřebuju, vy jste to všichni viděli a kvalita se stejně v nejbližší době nezvedne, tak bych asi rychle pokračoval jiným tématem, než se nas....
#ubohost #ostuda #ubohost #umimehovno #anidvepenaltynamnestacej #nguyensivzalprikladzkolareamandousezlonska
Podvodníci a lháři už se ani nezastydí
V posledním kole pralesní ligy vyhrála Sparta nad Hradcem po gólu, který platit neměl. Ale platil. A to přestože máme dnes techniku, která rozeznala teč obránce, díky níž byl útočník v ofsajdu, do té míry, že si toho musel všimnout i špatně vidící děda u desátého pivka. Viděli to všichni. Ale obsluha VARu ne. Jak se to mohlo stát, už asi navždy zůstane záhadou. Mě ale namíchla jiná věc. Jak už to tak bývá, každá podobná událost se hojně propírá pod články v diskuzích. Když pominu, že klávesnice snese všechno a kdejaký tydýt se může vyjádřit k čemukoliv a díky tomu se rozpoutá diskuze, jestli se nadržuje víc "cirkusu Eden", "korupčníkům z Plzně" nebo "rudejm buzerantům" místo objektivního posuzování věci, přeci jen se z názorů dala vyčíst jedna, víceméně napříč celým diváctvem se linoucí idea: "Přeci se Krejčí nebude přiznávat, od toho jsou tam rozhodčí." A opravdu to je názor 80 % diskutujících, u kterých se neprojevila zatemněnost mozku přízní k nějakému ze zainsteresovaných klubů. Jako vážně? My už tedy vlastně bereme fotbalisty tak, že podvádí a lžou, protože přiznat se k teči je zločinem proti vlastním řadám? Zdá se, že cesta fotbalu pouze do duší těch nejméněcennějších sociálních skupin je nezastavitelná...
#zmrdi
Dobrá volejbalová volba
Když už se na mistrovství světa ve volejbale dostaly po dlouhých letech i naše holky, tak jsem si řekl, že se zase jednou ponořím do sportu, který jinak zase tak často nesleduju. A je to jízda, fakt mě to baví. Já, který když se kdykoliv omylem dostal na hřiště při volejbale, protože prostě někomu chyběl panák do počtu, tak při pokusu o bagr myslel, že mu upadne předloktí, při přihrávce prstama hleděl jen na to, aby si nezlomil poslední článek některého z nich a o smeč se vzhledem k fotbalovému hlavičkovému timingu a vzrůstu ani nepokoušel, sleduju s naprostým úžasem, co všechno se dá vybrat. Holkám, přestože vzrůstově to není moje kategorie, to i tak fakt sekne (navíc jsou tam pro mě libera, ty jsou nejmenší a nejhezčí) a i když ty naše byly spíš do počtu, viděl jsem za poslední dva týdny víc volejbalových výměn, než za celý svůj předchozí život. Škoda, že mužský šampionát, těsně před tím ženským, mi utekl. Ale to bylo naposledy. Něčím ten fotbal jednou budu muset nahradit. Podvodníky dalších deset, patnáct let, už možná sledovat nevydržím. Za volbu sledovat ženské MS ve volejbale se musím pochválit. A titul přeju Brazilkám nebo Italkám.
#danieladigrinova #elenapietrini #zuzannagorecka #annapogany #natinha #nyeme
Jarda určitě blufuje
The God Nr. 68 se vyjádřil v tom smyslu, že je možné, že už se na led nevrátí. Že už si nedovede představit, že by ještě natrénoval tak, aby byl kladenskému týmu v extralize něco platný. Já tomu nevěřím. MS 2024 v Praze je za rok a půl. Už na tom minulém neměl hrát a nakonec dal šest gólů a třemi body a gólem minutu před koncem rozhodl čtvrtfinále s Finy. Čí jméno by jako celá o2 aréna vyvolávala, když tam Jarda nebude?
#TheGodNr68 #Jardaforever
Ach, to City..
City, PSG a Bayern. To je "moje" trojka. První dva mají jako hračku šejkové, Bayern zase likviduje napínavost Bundesligy svojí desetiletou dominancí. Proto jim prostě fandit nejde. Guardiola mě rozčílil tím, že mi nejdřív do svého týmu převedl oblíbeného Grealishe, v létě jsem zase zasmutnil, že tam zmizel i Erling Haaland. Rád jsem měl vždycky i Akého, pan hráč je i De Bruyne.. A tak jsem se vlastně přistihl, že kromě zarytého odporu k faktu, že anglický tým vlastní nějaký arabský zbohatlík, už nemám důvod City nesnášet. Dokonce už ani nehraje guardiolovskou nudu ze strany na stranu. A to, jakým způsobem "bestie" Haaland vlétl do Anglie, tomu nelze netleskat. Doufám, že Ligu mistrů nikdy nevyhrajete, ale celkem rád si vaše zápasy letos pouštím :)
#BestieErling #11zapasu19golu #scheisseBayern
Nemůžu se dočkat
Jak jsem psal ve svém posledním souhrnném blogu na začátku září, plánoval jsem navštívit příští rok MS v rugby, které bude právě v září ve Francii. Rok a půl jsem čekal na den D, kdy se spustí prodej vstupenek a vyplatilo se. Vyprodáno bylo za dvě hodiny, takže ještě, že jsem pacient a opravdu si všechny důležité milníky píšu do kalendáře. 10. září - Bordeaux - Wales : Fiji, 16. září - Bordeaux - Chile : Samoa, 17. září - Bordeaux - Jižní Afrika : Rumunsko, 21. září - Nice - Itálie : Uruguay. Vin rouge, pláže na riviéře, čtyři zápasy, dvakrát Haka.. Sice o 15 litrů lehčí, ale těším se neskutečně!!
#bordeaux #cannes #vino #plaze #nesimulujicichlapinafotbalovymstadionu
V září už NIKDY
Jako tradičně jsem kulminaci svojí běžecké formy časoval na půlku září, kdy se v Ústí běží městský půlmaraton. Ano, já vím, že pěkných závodů je spousta, ale aby si člověk mohl zasoutěžit sám s vlastním osobním rekordem, potřebuje rovinu, a té se v těch jinak krásných, terénních závodech, nedočká. Ale bylo to naposled. Abych se trápil v devíti stupních (tedy pro mě v naprosto arktických podmínkách), cítil chlad na plicích při každém nadechnutí, tísnil se v pěti vrstvách oblečení a na startu poslouchal ostatní běžce v kraťasech a v tílku, jak je "konečně ideální počasí", to už nechci. Opravdu jsem se na padesáté rovnoběžce vyskytnul nedopatřením matky přírody. Už tři dny před závodem se nechutně ochladilo, vybíhal jsem už s nechutí, zmrzlý, a už od třetího kilometru čekal, až se závod v půlce vrátí do centra, a já to po třinácti kilometrech zabalím. Náladu si zkusím zlepšit na dovče v Alicante. 13. listopadu se tam běží půlmaraton taky po rovině. Tam ovšem na žádný osobák nepoběžím, protože v říjnových teplotách, kdy budu ještě v Česku, toho já už moc nenatrénuju. Takže si pěkně vezmu Go-Pro, budu točit ostatní, ksicht nasměřuju směrem na slunce, a v krásném pohodovém tempíčku kolem dvou hodinek si doběhnu na cílovou rovinku, která je přímo na pláži :)
Komentáře
Okomentovat