Trénink maraton



22.5.
O maratonském martyriu jste si mohli přečíst v blogu z 8.5. "můj první maraton". 14 dní na to jsem absolvoval svůj zatím vůbec nejrychlejší půlmaraton v Karlových Varech. Příprava v podobě pětihodinového pekla v Praze se ukázala jako naprosto ideální. Poprvé jsem se před startem těšil, jak to budu mít rychle za sebou :D Najednou mi půlmaraton připadal jako chvilkový závod. Vydržel jsem s tempem kolem 4:58 na km až do konce, takže jsem spokojenej :) Během příštích měsíců se budu soustředit hlavně na trénink rychlosti, abych si další osobáček zlepšil během půlmaratonu v září v mém rodném Ústí.

17.4.
Po hororovém týdnu vážně pochybuji, že se nějakého maratonu zúčastním. Ani nevím, proč jsem si myslel, že vydržím zdráv, když jsem předchozích 10 let byl každý březen či duben alespoň 10 dní paralyzován zánětem nosohltanu či průdušek.
Během letošního tréninkového drilu jsem už asi 3x podobný stav přechodil, ale vrací se to a během tohoto týdne se to nějak nasčítalo, že pro mě byl pomalu nadlidský výkon se vydrápat z postele..
Na tento víkend jsem měl předepsaných 35 km, utrápil jsem 25 a o naplánovaných objemech kilometrů, abych tu více než 4hodinovou řeholi přežil, se mi může jenom zdát. Budu rád, když příští víkend, 14 dní před závodem, ještě zaběhnu kolem třiceti. Spíš to bude zázrak. Předpověď sněžení, krk v pr.., průdušky v pr..., záda v pr.... Kdyby mi nebylo líto těch 2500,- za startovné, dávno bych to zabalil..

9.4.
Dva těžké tréninkové týdny za mnou. Včera jsem se poprvé v životě týral tři hodiny na třicetikilometrové trati. Upřímně se přiznám, že jsem po absolvování tohoto martyria začal postrádat potěšení z běžeckého tréninku. Zatímco na půlmaratonu minulý týden jsem se cítil nádherně a v pro mě relativně pěkném tempu cca 5:20 jsem měl při doběhnutí cílem pocit, že bych dalších pět klidně zvládnul, včera při plánovaných 30ti mi od pátého kilometru běžely hlavou myšlenky: "Proč??" Navíc mě díky velkému ochlazení opět začal obtěžovat "Knödel" v krku a už od čtvrtka jsem měl takové ty těžké průdušky.
Jako nedělní výběh sobotní třicítky jsem zvolil Jarní dubickou, 9tikilometrový závod v Dubicích. Hlavně kvůli panu Šumnému, který se tímto závodem zařadil do rodiny aktivních závodníků. Náladu z běhu mi to hned vylepšilo, i když jsem poměrně členitý profil úplně nevítal.
Za týden mě čeká 35. Jsem o týden pozadu proti většině na pražský maraton trénujících běžců. Už se nemůžu dočkat, až to bude za mnou. Přeci jen se únava sčítá a začíná se projevovat po celém těle. Zadní stehna (sotva vydržím sedět 8 hodin v práci), záda, kolena, po včerejšku puchýře...
 Ale když je tak krásný den, jako byl dnes, všechno to přebolí :)

22.3.
Bylo na čase si udělat tréninkový plán. Porovnal jsem si jednotlivé návrhy podle některých odborníků na internetu a usoudil jsem, že jelikož kvůli únorovému výpadku přeci jen nemám moc času, budu vycházet z knihy: "Maraton za 100 dní". Trošku jsem si to upravil podle toho, jak na tom momentálně jsem. Nedělám si iluze, že to dodržim, protože stopro přijdou ještě jarní problémy s nosohtanem a průduškama. Spíš to bude jen orientační hlavně z pohledu těch dlouhých běhů. Ten půlmaraton z 90% je třeba brát s rezervou, dost tam na tempu uberu.
No nebude to žádný med..



17.3.
Na pražský maraton 7.5. se uvolnily registrace. Tož jsem se registroval a zaplatil. Teď už to nepůjde vrátit. Mám 50 dní na to, abych natrénoval :) Na svůj první celý maraton. Jsem na to sám zvědav :D

5.3.
Zpět v tréninku po plánované operaci nosní přepážky. Doktor řekl: "Začněte zlehka", tak jsem ho při návratu po 14 dnech poslechl. Lehčeji to snad už nešlo :) Konečně jsem se také proběhl venku! Bohužel s květnovým pražským maratonem to moc nevypadá, protože jsem člověk, který se nerad rozhoduje půl roku dopředu, jestli se někam zaregistruje. A tak už volná místa nejsou, a pro nadaci bych sice běžel rád, ale za 4000,- je to dost.. Navíc pro mě, který je schopen přesně v maratonský týden třeba onemocnět.. Ale ještě si to promyslím, a kdyby byla na začátku dubna jóó forma, třeba do toho nakonec ty peníze investuju.

10. 2.
Protože se chystám poprvé v životě na maraton, jen tak pro zajímavost (a hlavně spíš pro sebe :D :D) jsem udělal tuto sekci, kam budu zapisovat své tréninkové běhy.
Pro takového zimního chcípáka jako já, je termín závodu v prvním květnovém týdnu opravdu šibeniční. Tou dobou se teprve můj nosohltan a průdušky probouzejí po zimě do normálního stavu.. Letos jsem se snažil udělat všemožné kroky, abych studené období přežil s co nejmenším množstvím dnů pod taktovkou mých pro tuto dobu "věrných společníků", tedy zánětů nosohltanu a průdušek a podobných s tréninkem neslučitelných prud.
Běžci se asi nad "četností" běhů od listopadu do února trošku podiví, ale zatím mám (t.č. 10. února) naběháno víc, než za předchozí čtyři zimy dohromady. Všechny tréninky během měsíců, kdy je pod 10 stupňů, absoluvuju preventivně na pásu v teple.
V březnu už bych rád vyběhl ven, zvýšil počet tréninků postupně až na šest týdně, přidal kopce a začal vzdálenosti postupně natahovat do takové míry, abych tu květnovou hrůzu v Praze přežil.
Zatím jsem se zúčastnil pouze tří posledních ústeckých půlmaratonů, v časech 1h58m, 1h57m a loni 1:49:46.
Tak držte palce.

Komentáře