Poslední dobou jsme si mohli zvyknout, že před přenosy ze sportovních událostí běží spot s reklamou o tom, kdo je sponzorem daného vysílání. Před zápasy českého hokejového týmu na tomto turnaji, a před tím dnešním s Amerikou ještě před každou třetinou, mělo běžet: "Tento pořad Vám přináší Aneurox!" Tedy lék na žaludeční neurózu a vředy.
Kdo na to má mít nervy?? Zaplať pánbůh, že nájezdy jsou naší hvězdnou dovednostní disciplínou a že naši branku stráží vždycky někdo, kdo jí zamkne před útočníky soupeře. Dnes to byl Pavel Francouz (Chezaaaaa!!!!).
Americká klasika se vším všudy, tedy i s tím úplně nejpozdějším možným koncem. Zase jsme měli v první půlce zápasu více ze hry a když ve druhé třetině Amíci nestíhali a jen vyhazovali, říkal jsem si v duchu: "Snad jim dáme ještě třetího, konečně POPRVÉ na turnaji odskočíme někomu během zápasu o dva góly, a oni, se včerejším zápasem v nohou, odpadnou.." Navíc, když přišla ta přesilovka... Jenže první střela soupeře snad po patnácti minutách, vyrovnání, a najednou to přestalo jít. A ani se českým hráčům nedivím, že byli od tohoto momentu najednou dole. Mít takovou převahu a zjistit, že to vzhledem ke střelecké impotenci stačí stále jen na remízu, to musel být pořádný zápřah na psychiku. Nejen, že Američané fyzicky neodešli, oni byli na konci zápasu dokonce lepší. A když se k tomu přidali ještě ti mimoňové s píšťalkami, co přehlédli snad čtyři fauly soupeře, ale dvou českých si všimli hned, vřelo to ve mně jak v papiňáku..
A teď.. Sám..
Žena už dávno v práci, a já během mrazivého pomalého rozednívání SÁM doma pouze s chrápajícím zvířectvem.. Jakákoliv komunikace a ventilování všemožných nervových zhroucení během prodloužení se spřízněnými dušemi pouze přes smartphone. Což ještě přilévalo pod kotel s už tak vroucím ranním žaludkem, neboť napsat dnes na těch displayích jedinou větu bez překlepu, to je mission impossible.. Když ten hokejový thriller šťastně skončil a já mohl alespoň konečně radostí bušit do zdi, abych si ulevil, bylo mi tak zle, že jsem se obával, jestli vůbec ještě dnes něco dokážu pozřít.. (dopadlo to dobře, do hodiny se hlad dostavil :D :D :D)
Bez překvapení, příštím soupeřem českého národního týmu budou Rusáci. Ti se po úvodním zaváhání a viditelnému podcenění Slováků rozjeli a válcují, co jim turnajový los přivane do cesty.. Jaká to škoda, že na nás vyjdou oni, když jsem potom viděl, co se přihodilo Švédům. Déja vou ze Salt Lake City. Tam je po suverénním vítězství ve skupině ve čtvrtfinále vykmitli Bělorusové, dnes to byli Němci. Mimochodem, ti zvládli úspěšně třetí prodloužení ve čtyřech dnech.. Kanada udolala jediným gólem Finy, a tak druhou semifinalovou dvojici utvoří překvapivě tyto dva celky. Favorizovaní seveřané, bez hráčů NHL dva nejžhavější kandidáti na pronásledování Rusáků, končí.. Hned po postupu Němců mě samozřejmě napadlo: "Máme medaili, Němce o bronz dáme", ale tenhle turnaj je tak nevyzpytatelný, že se může stát cokoliv.
Snad to bude v pátek dopoledne platit.
Pěkný výsledek udělali Martin Jakš a Aleš Razým ve sprintu dvojic. Sedmé místo. To zaslouží gratulaci.
V ženském závodě vybojovala v páru s Fallaovou další medaili Marit Björgenová. Už čtrnáctou. Tím se definitivně utrhla od krajana Björndalena a teď už sama kraluje pořadí medailistů ze zimních olympiád všech dob. Další norská mašina na lyžích, o 15 let mladší Johannes Klaebo, ve stejné mužské disciplíně získal své třetí korejské zlato. Oba dva, Björgenovou i Klaeba, ještě čeká závěrečná třicítka, respektive padesátka, kde se budou snažit svou už tak fantastickou sbírku ještě rozšířit. Ti Norové se snad rodí už s běžkami na nohou, jinak to není možné....
Sjezdařským favoritkám vypálila rybník Sofia Goggiová. Italka, která umí zajet na bednu všechno od obřáku až po sjezd, ale i jízdu totálně pohnojit, rozhodně nefigurovala mezi nejžhavějšími kandidátkami na vítězství. Tentokrát na startu nestála Ester, a tak se své vytoužené, ač jen bronzové, medaile dočkala i legenda Lindsey Vonnová. Po těch asi šesti návratech po brutálních zraněních jí to nelze nepřát.
A propos Ester.. Kvalifikaci jejího paralelního obřího slalomu organizátoři (opět kvůli větru) přesunuli ze čtvrtka až na sobotu. Vědět to Ledecká v neděli, nejspíš bychom ji dnes ráno ve startovní budce sjezdu viděli..
Kdo na to má mít nervy?? Zaplať pánbůh, že nájezdy jsou naší hvězdnou dovednostní disciplínou a že naši branku stráží vždycky někdo, kdo jí zamkne před útočníky soupeře. Dnes to byl Pavel Francouz (Chezaaaaa!!!!).
Americká klasika se vším všudy, tedy i s tím úplně nejpozdějším možným koncem. Zase jsme měli v první půlce zápasu více ze hry a když ve druhé třetině Amíci nestíhali a jen vyhazovali, říkal jsem si v duchu: "Snad jim dáme ještě třetího, konečně POPRVÉ na turnaji odskočíme někomu během zápasu o dva góly, a oni, se včerejším zápasem v nohou, odpadnou.." Navíc, když přišla ta přesilovka... Jenže první střela soupeře snad po patnácti minutách, vyrovnání, a najednou to přestalo jít. A ani se českým hráčům nedivím, že byli od tohoto momentu najednou dole. Mít takovou převahu a zjistit, že to vzhledem ke střelecké impotenci stačí stále jen na remízu, to musel být pořádný zápřah na psychiku. Nejen, že Američané fyzicky neodešli, oni byli na konci zápasu dokonce lepší. A když se k tomu přidali ještě ti mimoňové s píšťalkami, co přehlédli snad čtyři fauly soupeře, ale dvou českých si všimli hned, vřelo to ve mně jak v papiňáku..
A teď.. Sám..
Žena už dávno v práci, a já během mrazivého pomalého rozednívání SÁM doma pouze s chrápajícím zvířectvem.. Jakákoliv komunikace a ventilování všemožných nervových zhroucení během prodloužení se spřízněnými dušemi pouze přes smartphone. Což ještě přilévalo pod kotel s už tak vroucím ranním žaludkem, neboť napsat dnes na těch displayích jedinou větu bez překlepu, to je mission impossible.. Když ten hokejový thriller šťastně skončil a já mohl alespoň konečně radostí bušit do zdi, abych si ulevil, bylo mi tak zle, že jsem se obával, jestli vůbec ještě dnes něco dokážu pozřít.. (dopadlo to dobře, do hodiny se hlad dostavil :D :D :D)
Bez překvapení, příštím soupeřem českého národního týmu budou Rusáci. Ti se po úvodním zaváhání a viditelnému podcenění Slováků rozjeli a válcují, co jim turnajový los přivane do cesty.. Jaká to škoda, že na nás vyjdou oni, když jsem potom viděl, co se přihodilo Švédům. Déja vou ze Salt Lake City. Tam je po suverénním vítězství ve skupině ve čtvrtfinále vykmitli Bělorusové, dnes to byli Němci. Mimochodem, ti zvládli úspěšně třetí prodloužení ve čtyřech dnech.. Kanada udolala jediným gólem Finy, a tak druhou semifinalovou dvojici utvoří překvapivě tyto dva celky. Favorizovaní seveřané, bez hráčů NHL dva nejžhavější kandidáti na pronásledování Rusáků, končí.. Hned po postupu Němců mě samozřejmě napadlo: "Máme medaili, Němce o bronz dáme", ale tenhle turnaj je tak nevyzpytatelný, že se může stát cokoliv.
Snad to bude v pátek dopoledne platit.
Pěkný výsledek udělali Martin Jakš a Aleš Razým ve sprintu dvojic. Sedmé místo. To zaslouží gratulaci.
V ženském závodě vybojovala v páru s Fallaovou další medaili Marit Björgenová. Už čtrnáctou. Tím se definitivně utrhla od krajana Björndalena a teď už sama kraluje pořadí medailistů ze zimních olympiád všech dob. Další norská mašina na lyžích, o 15 let mladší Johannes Klaebo, ve stejné mužské disciplíně získal své třetí korejské zlato. Oba dva, Björgenovou i Klaeba, ještě čeká závěrečná třicítka, respektive padesátka, kde se budou snažit svou už tak fantastickou sbírku ještě rozšířit. Ti Norové se snad rodí už s běžkami na nohou, jinak to není možné....
Sjezdařským favoritkám vypálila rybník Sofia Goggiová. Italka, která umí zajet na bednu všechno od obřáku až po sjezd, ale i jízdu totálně pohnojit, rozhodně nefigurovala mezi nejžhavějšími kandidátkami na vítězství. Tentokrát na startu nestála Ester, a tak se své vytoužené, ač jen bronzové, medaile dočkala i legenda Lindsey Vonnová. Po těch asi šesti návratech po brutálních zraněních jí to nelze nepřát.
A propos Ester.. Kvalifikaci jejího paralelního obřího slalomu organizátoři (opět kvůli větru) přesunuli ze čtvrtka až na sobotu. Vědět to Ledecká v neděli, nejspíš bychom ji dnes ráno ve startovní budce sjezdu viděli..
Komentáře
Okomentovat