CIIIIIIIIIIIIIIINK!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Vážení sportovní i sportovně-analfabetní přátelé,
dnes se v jihokorejském lyžařském středisku Jeongseon, v rámci 23. zimních olympijských her, událo něco, co nemá v historii jakýchkoliv klání pod pěti kruhy obdoby. S radostí vám mohu oznámit, že onen naprosto šokující zápis do sportovní historie byl vykonán naší krajankou, povoláním snowboardistkou, Ester Ledeckou. Nejednalo se však o úspěch na jednom, širokém prkně, na němž závodník stojí bokem, nýbrž na prknech dvou, na nichž se jezdí rovně dopředu!
Ne.. Opravdu... Nejde to... :D
I kdybych se sebevíce snažil, nebudu schopen nalézt tolik superlativů, abych popsal, jakou událostí dnešní zisk zlaté medaile v Super G v podání STR je.
Od 10ti let víkend co víkend od listopadu do března sleduji téměř všechny závody ve sjezdovém lyžování. Sjezdovky znám nazpaměť, ty už pomalu tři generace sjezdařů rovněž a zažil jsem nespočet strhujících okamžiků, které budu mít navždy v paměti (ať už nádherné, či tragické). Dokud nezačala jezdit Šárka Záhrobská (později Strachová), nevěřil jsem, že bych někdy viděl vítězství českého závodníka v jakémkoliv lyžařském závodě. Mizerná finanční situace v českém svazu, absence opravdových hor, minimum trenérů, prachbídná tradice oproti sjezdařským "megazemím" z Alp či ze zámoří.. A přesto se rodinný klan Záhrobských (i když nejspíše na úkor zkaženého dětství Šárky..) vymanil z téhle klece a vychoval slalomářku, která získala tři medaile z MS a jednu olympijskou.
No jo, ale to byl slalom, a od malička drilovaná závodníce.
Jenže klouzavé disciplíny (pro lajky - sjezd a super G, tedy závody, v nichž je třeba jezdit alespoň na čtyřkilometrových kopcích..) zdály se naprosto nezdolatelné kýmkoliv z českých luhů, hájů a hor.. NIKDY bych nevěřil, že bych mohl slavit výhru svého krajana v jakémkoliv závodě v rychlostní disciplíně.
Když jsem poprvé slyšel, že snowboardová závodnice Ester Ledecká vyzkouší i alpské lyžování, hned mě napadlo, že to bude v obřím slalomu či klasickém slalomu. Postavila se na starty sjezdu, a hned v prvních závodech dokázala to, co bylo pro generace před ní absolutně tabu. Dostala se po pár jízdách na 7. místo. Přesto svými starty v tomto pro ní pouze doplňkovém sportu doposud šetřila.
To, že začala kombinovat jako první v historii závody jak na snowboardu (v nichž, jen tak mimochodem, dominuje a vyhrává), tak na lyžích, způsobilo poprask téměř po celém (o zimní disciplíny se zajímajícím) světě. Start v obou odvětvích na olympijských hrách také nikdo před ní nezkoušel. Co víc, je stále jednou z největších favoritek ve snowboardovém paralelním slalomu.
A ona se postaví na start olympijského super G ve svém doplňkovém sportu, v době, kdy už některé stanice ani nevysílají přenos ze závodu, udělá 4 chyby na trati, a VYHRAJE!!!!!!! Vyhraje!!!! V lyžařském Super G!! Snowboarďačka!!!
Jak se tohle může stát??
Co všechny ty tréninkové dřiny od malička, o kterých slýcháme? Specializace na konkrétní sporty už od mládí, aby je nakonec daný sportovec nikdy nedokázal přetavit ve větší úspěch?? A pak přijde holka z Čech, co si to jede vyzkoušet, a je z toho první zlato pro českou výpravu z olympijských her?
Ne..
Já to prostě nechápu..
A co teprve ty alpské holky, co s ní stály na pódiu a které nechala za sebou? Jedna, jejíž matka i otec jsou rovněž slavní sjezdaři, druhá, která žije v zemi, kde každé dítko umí dříve lyžovat, než mluvit? Co na to asi říkaly ony? A jak by asi jezdila, kdyby už léta dřela jenom sjezdy?
...tenhle blog by nikdy neskončil, kdybych se měl dál rozepisovat, jaké myšlenky mě napadají už od čtyř od rána, co k téhle "největší sportovní senzaci všech dob", jak to nazval komentátor Eurosportu Nick Fellows, došlo. Třetí třetinu hokeje jsem viděl rozmazaně, prostě se mi ty slzy samy spustily, a stále nemohu koukat na záznam té jízdy, abych si nemusel utírat oči znovu..
Přejme si teď jediné. Aby se naplnily papírové předpoklady, a Ester Ledecká dokázala získat medaili i v paralelním snowboardovém obřím slalomu.
Pak je to na titul sportovkyně planety pro rok 2018 a jasný scénář na hollywoodský bestseller..
Krátká závěrečná odbočka k hokeji. Chlapcům jsem po dnešku odpustil tu úvodní bidu. Zase to bylo o nervy, ale důležitá věc, výhra nad Kanadou, se povedla. Teď už jen porazit Švýcary, kteří tu tolik nepříjemnou Koreu dnes rozprášili 8:0, a vyhneme se nechtěnému osmifinále.
Případné varianty, jak to s českým národním týmem bude dál, jsem spočítal za vás.
Vyhrajeme-li (ať už v základní hrací době, nebo v prodloužení), vyhrajeme skupinu a půjdeme rovnou do čtvrtfinále proti vítězi osmifinále Slovensko : USA s výhodou dvou volných dnů.
Prohrajeme-li v prodloužení (a za jasného předpokladu kanadské výhry nad Koreou), čeká nás nechtěné a zbytečné osmifinále proti Korejcům a potom ve čtvrtfinále poražený ze zítřejšího severského derby Švédsko/Finsko.
Prohrajeme-li v základní době, budu jednak nasr...., a utkáme se v osmifinále se Slováky a v případném čtvrtfinále hned další den s odpočatou Kanadou.
Vážení sportovní i sportovně-analfabetní přátelé,
dnes se v jihokorejském lyžařském středisku Jeongseon, v rámci 23. zimních olympijských her, událo něco, co nemá v historii jakýchkoliv klání pod pěti kruhy obdoby. S radostí vám mohu oznámit, že onen naprosto šokující zápis do sportovní historie byl vykonán naší krajankou, povoláním snowboardistkou, Ester Ledeckou. Nejednalo se však o úspěch na jednom, širokém prkně, na němž závodník stojí bokem, nýbrž na prknech dvou, na nichž se jezdí rovně dopředu!
Ne.. Opravdu... Nejde to... :D
I kdybych se sebevíce snažil, nebudu schopen nalézt tolik superlativů, abych popsal, jakou událostí dnešní zisk zlaté medaile v Super G v podání STR je.
Od 10ti let víkend co víkend od listopadu do března sleduji téměř všechny závody ve sjezdovém lyžování. Sjezdovky znám nazpaměť, ty už pomalu tři generace sjezdařů rovněž a zažil jsem nespočet strhujících okamžiků, které budu mít navždy v paměti (ať už nádherné, či tragické). Dokud nezačala jezdit Šárka Záhrobská (později Strachová), nevěřil jsem, že bych někdy viděl vítězství českého závodníka v jakémkoliv lyžařském závodě. Mizerná finanční situace v českém svazu, absence opravdových hor, minimum trenérů, prachbídná tradice oproti sjezdařským "megazemím" z Alp či ze zámoří.. A přesto se rodinný klan Záhrobských (i když nejspíše na úkor zkaženého dětství Šárky..) vymanil z téhle klece a vychoval slalomářku, která získala tři medaile z MS a jednu olympijskou.
No jo, ale to byl slalom, a od malička drilovaná závodníce.
Jenže klouzavé disciplíny (pro lajky - sjezd a super G, tedy závody, v nichž je třeba jezdit alespoň na čtyřkilometrových kopcích..) zdály se naprosto nezdolatelné kýmkoliv z českých luhů, hájů a hor.. NIKDY bych nevěřil, že bych mohl slavit výhru svého krajana v jakémkoliv závodě v rychlostní disciplíně.
Když jsem poprvé slyšel, že snowboardová závodnice Ester Ledecká vyzkouší i alpské lyžování, hned mě napadlo, že to bude v obřím slalomu či klasickém slalomu. Postavila se na starty sjezdu, a hned v prvních závodech dokázala to, co bylo pro generace před ní absolutně tabu. Dostala se po pár jízdách na 7. místo. Přesto svými starty v tomto pro ní pouze doplňkovém sportu doposud šetřila.
To, že začala kombinovat jako první v historii závody jak na snowboardu (v nichž, jen tak mimochodem, dominuje a vyhrává), tak na lyžích, způsobilo poprask téměř po celém (o zimní disciplíny se zajímajícím) světě. Start v obou odvětvích na olympijských hrách také nikdo před ní nezkoušel. Co víc, je stále jednou z největších favoritek ve snowboardovém paralelním slalomu.
A ona se postaví na start olympijského super G ve svém doplňkovém sportu, v době, kdy už některé stanice ani nevysílají přenos ze závodu, udělá 4 chyby na trati, a VYHRAJE!!!!!!! Vyhraje!!!! V lyžařském Super G!! Snowboarďačka!!!
Jak se tohle může stát??
Co všechny ty tréninkové dřiny od malička, o kterých slýcháme? Specializace na konkrétní sporty už od mládí, aby je nakonec daný sportovec nikdy nedokázal přetavit ve větší úspěch?? A pak přijde holka z Čech, co si to jede vyzkoušet, a je z toho první zlato pro českou výpravu z olympijských her?
Ne..
Já to prostě nechápu..
A co teprve ty alpské holky, co s ní stály na pódiu a které nechala za sebou? Jedna, jejíž matka i otec jsou rovněž slavní sjezdaři, druhá, která žije v zemi, kde každé dítko umí dříve lyžovat, než mluvit? Co na to asi říkaly ony? A jak by asi jezdila, kdyby už léta dřela jenom sjezdy?
...tenhle blog by nikdy neskončil, kdybych se měl dál rozepisovat, jaké myšlenky mě napadají už od čtyř od rána, co k téhle "největší sportovní senzaci všech dob", jak to nazval komentátor Eurosportu Nick Fellows, došlo. Třetí třetinu hokeje jsem viděl rozmazaně, prostě se mi ty slzy samy spustily, a stále nemohu koukat na záznam té jízdy, abych si nemusel utírat oči znovu..
Přejme si teď jediné. Aby se naplnily papírové předpoklady, a Ester Ledecká dokázala získat medaili i v paralelním snowboardovém obřím slalomu.
Pak je to na titul sportovkyně planety pro rok 2018 a jasný scénář na hollywoodský bestseller..
Krátká závěrečná odbočka k hokeji. Chlapcům jsem po dnešku odpustil tu úvodní bidu. Zase to bylo o nervy, ale důležitá věc, výhra nad Kanadou, se povedla. Teď už jen porazit Švýcary, kteří tu tolik nepříjemnou Koreu dnes rozprášili 8:0, a vyhneme se nechtěnému osmifinále.
Případné varianty, jak to s českým národním týmem bude dál, jsem spočítal za vás.
Vyhrajeme-li (ať už v základní hrací době, nebo v prodloužení), vyhrajeme skupinu a půjdeme rovnou do čtvrtfinále proti vítězi osmifinále Slovensko : USA s výhodou dvou volných dnů.
Prohrajeme-li v prodloužení (a za jasného předpokladu kanadské výhry nad Koreou), čeká nás nechtěné a zbytečné osmifinále proti Korejcům a potom ve čtvrtfinále poražený ze zítřejšího severského derby Švédsko/Finsko.
Prohrajeme-li v základní době, budu jednak nasr...., a utkáme se v osmifinále se Slováky a v případném čtvrtfinále hned další den s odpočatou Kanadou.
Komentáře
Okomentovat