Ufff, to byla sobota.. Hodně emotivní. Nejdřív pocit obrovské radosti po tom krásném úspěchu Barbory Krejčíkové na French Open, potom totální zoufalství při pohledu na resuscitaci Eriksena, a potom úleva, že chlapec žije a dokonce komunikuje..
No nic, vezměme to popořadě.
Po páteční přesvědčivé výhře Italů pokračovalo Euro třemi zápasy. Ještě k těm Italům - Turci hráli opravdu příšerně, ale je otázka, jak se proti současné Itálii dá pořádně hrát. Mužstvo je výborně poskládané. Sice žádná hvězda, ale vypadají jako opravdu velmi dobře sehraný stroj. Běhaví, hodně napadají, soupeř nemá moc prostoru k vlastní rozehrávce.. Hned ta přípravná předturnajová čtyřgólová hrůza našeho nároďáku vypadá trochu jinak. Každopádně - bacha na Italy, mohli by se dostat hodně daleko.
Finále French open se krylo s prvním zápasem dne, Walesu proti Švýcarům. Naštěstí Tomík připravil dvě televize, takže sportovní studio se mohlo rozjet!
Jako ten první pohled na stadion v Baku, to do mě zase vjeli všichni čerti. Bravo UEFO, Baku je parádní destinace pro evropský šampionát. Hlavně, že si museli stát mocipáni za tím svým dementním nápadem rozmělnit turnaj po celé Evropě a Asii.. Parádní atmosféra, opravdu. Pár diváků na tom obřím stadionu, na němž je z tribun k hřišti ještě dalších padesát metrů. Zbytek komentářů netřeba. Nudný fotbal Švýcarů s Walesem dále popisovat rovněž nebudu.
Dramatické rozuzlení třetího setu Krejčíkové s Pavljučenkovou vyšlo krásně na pauzu mezi dvěma zápasy, takže jsme se vyvrcholení mohli věnovat naplno. A krásně to zvládla, holka šikovná :) A i to její bezprostřední vystupování po finále, pokorná, skromná, ale přesto cílevědomá. Takový ten ideální typ "antihvězdy" v tom dobrém slova smyslu. Je to fakt neuvěřitelný úspěch, tohle nemohl předpokládat vůbec nikdo. Ženský český tenis má v současnosti 5 hráček, co by klidně mohly vyhrát grandslam, ale zrovna Krejčíková k nim před turnajem určitě nepatřila. No a vidíte - je šampionka. Přestože to je sotva rok, co prorazila v singlu do top stovky. Jestli dneska přidá ještě titul ve čtyřhře... :)
V pozápasovém rozhovoru hned uvedla, že se bude snažit nic neměnit, tenis si prostě užívat, a hrát dál s čistou hlavou. S její povahou by to mohlo dopadnout dobře, jestli se nějak nezraní, nemusela by následovat všechny ty překvapivé finalistky a šampionky posledních velkých turnajů, které pak tenisově tápou.
Každopádně - DÍKY :)
Ještě jsme ani nestihli vstřebat ten krásný výsledek, a už tu byl nový fotbalový zápas. A pohled na plné tribuny v Kodani byl balzámem na mojí duši!! No, než přišla ta hrůza, o které jsem psal na začátku, a kterou jste určitě všichni museli vidět.
Asi jsem "slabej kus", ale oživovačka v přímém přenosu, to na mě bylo moc. Nic podobného jsem asi ještě nezažil. Pamatuju si, že jsem v živém přenosu někdy ve dvanácti letech sledoval, jak se v Garmischi zabila Ulrike Meier, když jí ujela lyže a hlavou to naprala přímo do časomíry. Ale jinak jsem žádnou další smrt při sportu naživo neviděl. Bože, jak mně se ulevilo, když jsem asi po hodině našel první fotku, kde je Eriksen při vědomí. Člověk tu smrt často tak nějak jako určitou formu psychické obrany bagatelizuje, ale teď byla najednou blízko a bylo mi tedy fakt příšerně. Ještě, že přišla ta lékařská pomoc včas. Jojo, záchranáři.. To jsou lidi, kterým prostě nikdy nemůžeme dostatečně poděkovat, když nás v takovou chvíli tahají z "oné druhé strany". Výborná práce, hoši. Stejně musíme smeknout i před hráči obou týmů, kteří byli schopni ten zápas potom dohrát. Já bych na to asi neměl..
Pro Eriksena je to určitě konec kariéry. Třeba anglické profi-kluby nikdy nepodepisují smlouvy s jakýmkoliv hráčem, který měl nějakou srdeční vadu či dokonce zástavu, jako právě dánský špílmachr. Předpokládám, že takhle to bude i v dalších velkých soutěžích. Je to pro něj osobní tragédie, ale stále je tu s námi, takže se vlastně podruhé narodil. 
No napadaly mě zajímavé myšlenky po tom jeho kolapsu. Kolikrát jsem se při nějakém výběhu prudkého kopce nebo v závěrech půlmaratonů, které jsem běžel na krev, dostal už do stádia pocitu totálního vyčerpání, nikdy by mě ale nenapadlo, že by to třeba moje srdce nemuselo vydržet. Když se to stane perfektně trénovanému 29tiletému profesionálnímu fotbalistovi..
Nevím, no.. Dneska asi žádné kopce běhat nejdu.
Dánové zápas nakonec překvapivě prohráli a první nečekaný výsledek Eura je na světě. Večer se totiž v Petrohradu žádný zázrak nekonal a Belgie přejela sbornou 3:0. Ani tenhle duel se neobešel bez dalšího ošklivého momentu, kdy si Castagne zlomil obličejovou kost.. Další pohled, který nechceš.
Ať už nic podobného v dalším průběhu Eura nevidíme. Takovou dobu jsme na něj čekali, tak ať si ho můžeme užívat. Včera to bylo všechno, jen ne pěkný zážitek.
Samozřejmě až na Báru Krejčíkovou :)
Komentáře
Okomentovat