Přestože hokejové mistrovství světa a budu to opakovat donekonečna, je nejnespravedlivější a nejpitomější herní systém kolektivní soutěže na planetě a díky tomu jej nutně nemusí vyhrát ten nejsilnější a i trápící mužstvo může při jednom, dvou, podařených zápasech, uspět, zázrak v podání marného českého mužstva se včera večer v Rize nestal. Dopadlo to tak, jak mělo. Končíme ve čtvrtfinále. Letos se navíc skoro nabízí dodat: "Zaplaťpánbůh, že až ve čtvrtfinále."
"Je to hnus. Nedá se na to dívat."
Taky byste si nikdy neřekli, že to uslyšíte ze studia konzervativní České televize? I to vypovídá o tom, jak letos "bavil" český hokej na světovém šampionátu. Opravdovým zážitkem byla jenom poslední třetina se Švédskem, kdy jsem si vlastně jedinkrát pořádně během turnaje zařval a užil si ho. Jinak bída, marnost, a vzhledem k atmosféře turnaje a covidovým souvislostem, vlastně i celkem nezájem. Zápasy jsem měl puštěné, ale často jen jako kulisu, protože opravdu se do nich zažrat (i vzhledem k tomu, že se 14 dní hraje jenom o umístění) vlastně ani nešlo.
Na medaili budeme čekat už celé jedno desetiletí, a byť vzhledem k okolnostem nelze letošní šampionát brát jako nějaké zrcadlo světového hokeje, žádná zářná budoucnost nás nejspíš ani s Pešánem u trenérského kormidla nečeká. Nebudu si tady hrát na mudrce, co bylo dobře a co špatně, karanténní opatření určitě neprospěla kvalitě našeho projevu, to ale bylo pro všechny stejné. A tak jediné, co si dovolím tvrdit, a budu se opětovně opakovat - abychom nastoupili do nejdůležitějšího zápasu reprezentační sezóny se čtyřmi útoky, kdy ani jeden spolu během turnaje takhle složený příliš nehrál, přestože jsme měli dva měsíce příprav a potom sedm zápasů ve skupině na sehrání, se mi prostě nezdá jako zrovna trenérský majstrštyk. Takhle to točil Jandač (a skončil dvakrát ve čtvrtfinále), naopak úspěšné týmy z minulosti i ten dobře hrající v roce 2019 v Bratislavě zůstávaly měněné jen minimálně.
Dalších komentářů k tomuto divnému turnaji asi netřeba. Nakonec se žádná vzpoura malých týmů nekonala, do čtvrtfinále vlastně postoupilo 8 z 9ti nejvýše postavených zemí žebříčku IIHF. Jedinou senzací je tedy nepostup Švédů. Jinak klasika. Z české skupiny nepostupuje do bojů o medaile nikdo (to museli mít Rusáci Tarasenko a Orlov po příletu z NHL fakt radost - 6 dní karanténa a pak dva zápasy a "Čus!"), dále si to rozdají už jen týmy z té skupiny druhé.
Výsledky turnaje tak trochu ukazují, jak jsou vlastně ty stále stejné studiové tlachy expertů po celých 16 dní zbytečné. O Kanadě tvrdili, že by udělala líp, kdyby posbírala hráče z Evropy (a může se stát prvním týmem, co prohrál první tři zápasy a získal medaili), o naší skupině, z níž nikdo nepostoupil, zase říkali, že je viditelně silnější, než skupina s Finy a Amerikou.. A když už jsme u té televize, opravdu by nešlo zatlačit na zkostnatělou IIHF, aby se alespoň nekryla ta čtvrtfinále? Už devět let tenhle stále jako přes kopírák se opakující hnus-systém. Už DEVĚT LET...
Je to hnus. Nedá se na to dívat.
No nic.. Je načase se začít soustředit na Euro :) Snad bude lepším zážitkem, než tenhle rychle zapomenutelný turnaj.
Komentáře
Okomentovat