To to ale čeští zástupci v předkolech evropských fotbalových pohárům vytřeli soupeřům zrak, není-liž pravda? (kdo si byť jen na vteřinku zapochyboval, jestli je to ironie, nechť se zastydí)
Po EURU jsme byli malinko v euforii, že to s tím českým fotbalem zase tak zlé není. Čtvrtfinále nás potěšilo, repre si sáhla na maximum, někteří hráči i z české ligy, hlavně Slavie, zahráli nadprůměr a když se to znásobilo pozitivním pocitem po výměny předsedy českého fotbalového svazu, jeden měl pocit, že to u nás s fotbalem bude zase dobré.
Načež jsme se během předkol opět podívali do zrcadla, abychom zjistili, že realita je stále velmi, velmi trudná.
Pět českých pohárových zástupců.
Dva v Lize mistrů, jeden v Evropské lize, dva v nově vzniklé konferenční lize (u které jsem si říkal, že bude pro týmy spíš za trest, než za odměnu).
A ani jeden z nich do toho svého poháru, ve kterém začínal, nepostoupil. Nebylo-li by možnosti pádů do nižších pohárových úrovní, už by tam české kluby nebyly. Slavia, LuftJardou prohlášena za nejlepší klub východní Evropy, prohrála obě předkola. Slovácko skončilo na prvním soupeři někde z tramtárie, Jablonec měl kliku, že po pádu z EL dostal opravdu sloubolinkou Žilinu, Sparta má štěstí, že po prohraném předkole Ligy mistrů naprosto nepochopitelné pravidlo znamenalo, že už o další pohár hrát nemusí (něco mi říká, že by jinak taky skončila v konferenční lize), a Plzeň přežila dvě předkola s amatéry, než promr***a dvougólový náskok proti CSKA Sofia. K tomu je ještě nutné přidat fakt, že oba přemožitelé našich zástupců v bojích o Ligu mistrů skončily na příštím soupeři, a ten bude ve své skupině totálním outsiderem. Ostatně, i loňský slávistický přemožitel, Midtjyland, uhrál potom jediný bodíček...
Sečteno podtrženo - marnost, marnost, marnost, marnost, marnost, marnost... Patříme do fotbalového suterénu.
Samozřejmě by nebylo úplně fér se teď třeba vozit po Slavii, když už tři roky statečně a poměrně dobře reprezentuje český fotbal, ale na to, kolik peněz lije do kádru, mi některé její zápasy přijdou až směšné. Na jednu stranu se snaží prezentovat jako dokonalá značka, ale pak v obou odvetách nejdůležitějších zápasů sezóny nasadí útočníka, který nedal 7 let v pohárech gól, a v brance si drží kluka, který jí sice v minulosti nejednou podržel, ale momentálně vypadá jako ochutnávač dortů v cukrárně a s míčem si těžce nerozumí.
Jindřich Trpišovský si právem vysloužil vysoký kredit a neoficiální post trenérské jedničky v Česku. Ale jak se zdá, jeho tvrdý dril a atleticky zaměřené myšlení může být právě v předkolech kontraproduktivní. Slavie těží ze své výborné fyzičky spíše v pozdější fázi sezóny, což ovšem letos zužitkuje maximálně v nově vzniklém, nejnižším pohárovém patře. A ačkoliv samozřejmě posuzuju věci pouze z televize či ze stadionu, přeci jenom už mi začíná vadit, že běhavost a hlavně bránění požaduje i od útočníků. Když pak pochválí Standu Tecla, že je krásné, že se do té šance alespoň dostane, tak si jenom povzdychnu, kde jsou ty časy, kdy jsem si jeho slov vážil. Jako fakt budeme obdivovat někoho, komu nahrají beci soupeře do brejku na bránu soupeře, že se dostal až před brankaře, přestože jako útočník opakovaně nedokázal jasnou šanci proměnit?
Co vlastně trénují naši mládežničtí trenéři? Zakončení to jistě nebude. Jinak by nebylo možné, že až na Schicka je u všech elitních českých fotbalistů tou nejslabší stránkou jejich výkonnosti právě chování před brankou soupeře. Přestřílet soupeře ve dvojzápase 33:4, ale dát jenom jeden gól, a trefit se mezi tři tyče jen v pěti případech, přestože každý den několik hodin už přes deset let kopu do míče... Ne, to mi prostě hlava nebere. Může se to stát. Ale ne stávat pravidlem.
Ale všechno zlé je pro něco dobré. Máme tři týmy v nejslabším poháru, ale koeficient za jednotlivé zápasy se počítá ve všech stejně. Takže se mohou činit, aby třeba za dva, tři roky někdo z nich potřeboval k postupu do Ligy mistrů třeba jenom jedno jediné předkolo. A aby měl nějakým zázrakem v tom dvojzápase štěstí, a my měli podruhé v posledních patnácti sezónách někoho v Lize mistrů. V elitní společnosti. Na kterou koukáme ze stále zvětšující a zvětšující se vzdálenosti..
.
Komentáře
Okomentovat