Bronz je fajn, ale..

  Desetileté čekání je u konce, český hokejový tým veze ze seniorské akce konečně medaili. Bronzovou.

  Stejně jako to poslední úspěšné bronzové utkání, rovněž ve Finsku, jsem jej kvůli Roland Garros neviděl, takže mi na to včera bylo řečeno: "Ty jseš jasnej, ty máš navždycky zákaz!" Chtěl bych jen připomenout, že rovněž semifinále jsem LIVE neviděl, takže za debakl od Kanady nemůžu.

  Určitě je fajn, že tenhle tým nepřijel s prázdnou. Už jen proto, že s dlouhotrvajícím neúspěchem klesá o dané odvětví, a to nejde jen o sport a hokej, zájem. Úspěšná zkušenost může rovněž některým reprezentantům zvednout sebevědomí do měsíců či roků příštích, přeci jenom, když víš "jak jsi to minule správně udělal", tak se hraje líp, než, když "to stejně zase určitě nevyjde, jako desetkrát předtím". Ideální by bylo, aby se velký úspěch povedl za dva roky, kdy bude šampionát v Praze. To by alespoň mohlo nastartovat nějaký ten boom v mládeži a přinést chuť do hokeje malých dětí, jakkoliv je to dnes pro peněženky jejich rodičů zátěží mnohdy neúměrnou.

  Šampionát se povedl už odepisovanému Romanu Červenkovi, který se stal při předchozích neúspěšných turnajích hromosvodem hněvu fanoušků, jemu patří megaobdiv za to, jak se i v osmatřiceti pořád dokáže držet v této formě. Vyhrál kanadské bodování o tři body! Mimochodem - víte, kdy naposled Čech ovládl tuto statistiku? Je to přesně čtvrt století, kdy si prvenství v produktivitě podělili Vůjtek s Procházkou, rovněž na finském turnaji (tam, kde nás tak nechutně nesportovně zbili frustráti z Kanady). Velkým oživením byl i příjezd Pastrňáka, a hrál-li by od začátku, nedělil by se o pozici nejlepšího střelce turnaje s dalšími hráči, ale ovládl by jej sám. Naše první lajna mě bavila, každé jejich střídání bylo zážitkem.

  Pak tu máme ale mnohá "ale". Nejsou to ani tak výkony ostatních nebodujících formací, protože v defenzivním systému až na výpadky se Švédy a druhou třetinu s Kanadou zvládli nepropadat. Největším "ale" zůstává fakt, že bronz na turnaji, u něhož vždycky záleží, kdo se sejde konkurenci, a na kterém pořád je jen pět, šest zemí, které reálně dokážou hrát tento sport na nejvyšší úrovni, je tak trochu povinností. Zvlášť uvědomíme-li si skutečnost, že v těch našich hnusných dresech se slepicí nastupovala víceméně česká hokejová elita. Chyběli jen Voráček, Palát, Chytil, Rutta, Nečas a Francouz. Jinak jsme měli k dispozici téměř to nejlepší, co momentálně můžeme na takový turnaj nabídnout. A přesto to pořád nestačilo na Finy, kterým v NHL zůstaly dvě desítky hokejistů či ve vzájemném utkání na Švédy, kteří by mohli povolat dvě ještě kvalitnější reprezentační mužstva. O Kanadě, která přijela jen s nějakým D výběrem, a přesto ukázala ohromnou sílu, ani nemusím mluvit. Nadále si taky musíme přiznat, že okolnosti turnaje tentokrát hrály jednoznačně v náš prospěch. Vyloučení byli Rusáci a tak jsme z naší nabité skupiny měli 75% šanci, že nenarazíme na jediný, opravdu velký tým z té druhé, Kanadu. Přes všechen respekt k Němcům, ty musíme, máme-li na turnaji Pastrňáka, Hertla a Červenku ve formě, kterou měl, prostě porazit. V zápase o bronz nám hrálo navíc výrazně do karet to, že americkému soupeři zbyli na soupisce jen čtyři obránci. A to se den po semifinále hraje fakt těžko...

  Co je nejdůležitější, aby si ta všechna "ale" dali dohromady odpovědní lidé v českém hokejovém svazu. Aby je to, že konečně máme medaili, neukojilo a neřekli si, že se vlastně v naší výchově nic špatného neděje, když pořád máme na medaili. Ne, děláme to u nás pořád na p...! Ale medaile může zase vlít naději do sebevědomí hráčů a může motivovat ty, kteří jsou teprve na začátku svojí hokejové cesty.

  Když oplzlý Král jmenoval do funkce Kariho Jalonena, jako hlavní důvod této volby uvedl, že český hokej potřebuje co nejrychleji medaili, aby zase stoupl zájem a nadšení pro hokej, a malí kluci ho zase chtěli ve velkém hrát. Fajn. To se povedlo. Ale teď taky budete muset zamakat vy tam na svazu, komunikovat účelně se státem či sponzory a případné finance nerozežrat pro sebe, ale systematicky je investovat do výchovy trenérů a hráčů a do vytvoření funkční struktury mládežnických klubů.